Obory


Soutěž

Soutěž: Žij zdravě!


Baba dnes radí

Co na suché ruce?

Vodu po vařených bramborách přelijte do misky a nechte vychladnout. Potom do ní ponořte ruce asi na pět minut. Tato koupel pokožku rukou vyhladí a vyživí, bramborová voda totiž obsahuje velké množství škrobu. Pak ruce osušte a nakrémujte.

Není vhodné pro lidi s citlivou kůží. Některé složky bramborového odvaru mohou u citlivých lidí způsobit podráždění a zčervenání (zejména u lidí s atopií). Pokud vaříte brambory v osolené, nebo jinak okořeněné vodě, raději ji vylijte a suchou kůži promažte Lipobasí.

Historie očkování

Vyprávět v zemi, kde má očkování tak hluboké kořeny, o vzniku, vývoji a historických pramenech vakcinace je nošením sov do Atén, a tak jen připomeňme méně známou českou větev zakladatelů a průkopníků moderní prevence infekčních chorob.

„Očkování – pochází z latinského vakcinace, které je odvozeno od slova vacca = kráva. První historicky doloženou vakcinaci proti nemoci šílených krav provedl na svém hovězím stádu arcibiskup Jan Očko z Vlašimi v roce 1378-79 po smrti Karla IV., který mu to během svého života nechtěl dovolit, ač byl jinak velmi pokrokový. Zpráva o tom se roznesla do širokého okolí a jeho čin označili současníci za kravinu (vaccinatio, jak říkali vzdělaní latiníci). Protože si ale nemohli kvůli riziku exkomunikace z církve dovolit říkat to nahlas, nazvali jeho zběsilé kousky dle jeho jména očkováním (v některých krajích, zejména na Prácheňsku, se nějakou dobu používal i termín vlašimování, ale ten se neujal). Jennerovi byla terminologie malého národa (bez impact faktoru) málo nóbl, protože aspiroval se svými kravskými pokusy na Nobelovu cenu, které se tehdy říkalo ‚nóbl cena‘, proto akceptoval mezinárodně přijatelné latinské označení, ale bylo mu to stejně houby platné, protože jako mnoho dalších se Nobelovy ceny nedočkal.“ (R. Honzák, Etymologický slovník, radkin.estranky.cz, 2007) Podle slov autora vzbudilo uveřejnění této skrývané historické skutečnosti mezi odborníky velký zájem a nejednou již byl vážně žádán o povolení tato historická data publikovat.

Co zjistil Edward Jenner

Tento britský praktický lékař na konci 18. století přišel na to, že dojičky krav nakažené tzv. kravskými neštovicemi (vaccinia) později odolaly nákaze neštovicemi pravými (variola). Ty přitom jinak způsobovaly vysokou úmrtnost. Na základě tohoto zjištění poprvé naočkoval v roce 1796 malého chlapce proti pravým neštovicím tak, že mu vpravil do organismu virus kravských neštovic. Nápad přinesl rychle kladný efekt a začal se využívat v Evropě i v Americe. Francouzský vědec Louis Pasteur použil jako očkovací látku oslabený virus vztekliny až o skoro 100 let později (v roce 1885). U očkovaných lidí se pak nemoci neprojevily, ani pravé neštovice ani vzteklina, když se s infekcí setkali, protože se – díky vakcíně – stali imunní.

Zdroj: www.ockovanideti.cz, stránky FN Motol Praha

zdroj: redakce

Více k tématu

AUDIO: Očkování hexavakcínou
AUDIO: Očkování proti pneumokokovým nákazám
AUDIO: Očkování proti původcům rakoviny děložního hrdla
Co je obsaženo v očkovací látce (vakcíně)
Co je to očkování