Definice Světové zdravotnické organizace (WHO) říká, že očkování je nejúčinnějším preventivním opatřením, které je schopno zabránit rozvoji řady infekčních nemocí ohrožujících především děti, ale i dospělé jedince.
Co je imunizace
V souvislosti s očkováním jde o proces, kdy je do lidského (ale i zvířecího) těla zaveden mikroorganismus (mikrob, bacil, virus), který byl předtím umrtven teplem nebo chemickou látkou, oslaben nebo jiným způsobem upraven, aby nevyvolal vlastní onemocnění, ale pouze tvorbu ochranných protilátek. Tu umí vyvolat i toxin (jed) produkovaný mikroorganismem. Jako vakcínu lze použít i oslabeného živého mikroba (TBC) nebo virus (např. spalničky, dětská obrna, žlutá zimnice). Ochranné protilátky přetrvávají u očkovaných podle typu vakcíny řádově týdny až mnoho let.
Očkování představuje tzv. aktivní imunizaci – organismus si ochranné protilátky vytváří sám. V některých případech je možno ale podat i protilátky vytvořené cizím organizmem, který danou infekci prodělal a vytvořil ve svém těle protilátky – to se pak nazývá pasivní imunizace.
Očkování může chránit dvěma způsoby
Očkování zaměřené na nejvíce ohrožené skupiny. Efekt se projevil například při celosvětovém vymýcení pravých neštovic.
Ve vyspělých zemích se na druhé straně používá strategie tzv. ložiskové imunity. Většina jedinců je totiž proti dané nemoci očkováním chráněna, takže i když se choroba vyskytne u vnímavého jedince, nešíří se dále, okolí je imunní. Taková strategie ovšem požaduje, aby bylo v dané skupině obyvatel očkováno více než 90% jedinců.
Proti kterým chorobám je očkování u nás zařazeno do pravidelného očkovacího schématu
Prakticky ve všech zemích se očkují děti pravidelně proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, spalničkám, příušnicím, zarděnkám, žloutence typu B a infekci vyvolané Haemophilem infl. typ b. Začíná se rozšiřovat očkování proti infekci způsobené pneumokoky a meningokoky. Výběrově se očkuje proti klíšťové encefalitidě, v některých zemích (např. i u nás) proti tuberkulóze.
Jak očkování zabraňuje infekčním nemocím
Všechny formy imunizace fungují podobně: když se do těla dostane očkovací látka ( injekcí nebo polknutím), tělo očkovaného začne po poměrně krátké době vytvářet protilátky. Reaguje tak, jako kdyby byl jedinec vystaven této nemoci, aniž by ovšem nemoc vypukla. Jestliže se člověk dostane do kontaktu s touto nemocí v budoucnosti, je organismus chráněn, nemoc se tedy neobjeví.
Národohospodářský efekt očkování
Finanční prostředky vkládané do očkovacích programů se mnohonásobně vracejí. Uvádí se, že 1 US dolar vložený na tyto účely se vrátí cca 10x zpět, ušetří se totiž velké sumy, které by bylo třeba vydat na akutní léčbu a řešení pozdních následků prodělané infekční nemoci.
Zdroj: www.ockovanideti.cz, stránky FN Motol Praha
Vložit komentář