Celosvětově si zápaly plic drží třetí místo mezi všemi příčinami úmrtí, mezi infekčními chorobami je dokonce vůbec nejčastější příčinou úmrtí. Bakterie pneumokok, způsobující těžké zápaly plic, jsou pak odpovědné za 30-50 % komunitních pneumonií. Zápal plic tak zůstává i v dnešní době moderní medicíny velmi častým a navíc rizikovým onemocněním. Podle údajů ze sledování závažných (invazivních) pneumokokových onemocnění Státního zdravotního ústavu je v České republice hlášeno 200 – 400 invazivních pneumokokových onemocnění ročně, z toho 43 % tvoří zápaly plic, 28 % záněty mozkových blan a 21 % celkové infekce organismu v podobě sepse. „Na dětském oddělení v Hořovicích jsme v roce 2012 léčili chlapce s pneumokokovou meningitidou vyvolanou sérotypem 3. Kmen byl naštěstí dobře citlivý k penicilinu a léčba byla úspěšná. K závažným případům patřila také dívka s rozsáhlou pneumonií s výpotkem vyžadujícím hrudní drenáž. Pneumokokové zápaly plic jsou u dětí vždy vážným onemocněním, které často vyžaduje léčbu antibiotiky podávanými do žíly. Hospitalizace dětí s bakteriální pneumonií trvá nejčastěji 7 a více dní, rekonvalescence pak týdny až měsíce. Komplikace – výpotek, rozpad plicní tkáně – jsou u pneumokokových pneumonií i při včasném nasazení antibiotik poměrně časté. V těchto případech je potom léčba i rekonvalescence mnohem delší a pacienti mohou mít i trvalé následky,“ uvádí primářka dětského oddělení nemocnice Hořovice MUDr. Zuzana Vančíková, CSc.

Proti některým typům pneumokoků se lze chránit očkováním. Na děti dnes v tomto ohledu myslí jejich rodiče již často, senioři tuto hrozbu však stále výrazně podceňují. Jako první z českých pojišťoven zavedla podporu očkování proti pneumokokovým onemocněním pro své klienty od 50 let Revírní bratrská pokladna. Od října 2013 mohou příspěvek na očkování proti pneumokoku žádat také pojištěnci VZP.

Zimní měsíce, snížená imunita

Bakterie pneumokok je za běžných okolností přítomna v horních dýchacích cestách u 5 – 10 % dospělých jedinců a až u 20 – 60 % dětí. Nejvíce případů onemocnění je hlášeno v období zimních měsíců, což je způsobeno jednak sníženou obranyschopností a jednak zvýšeným výskytem respiračních chorob a následným rychlým a snadným přenosem bakterie kapénkami. Inkubační doba invazivního pneumokokového onemocnění je jeden až tři dny. Za celý loňský rok bylo v České republice zaznamenáno 335 případů závažných pneumokokových onemocnění (dle surveillance), 61 osob na nákazu zemřelo. Zařazení pneumokokové vakcíny do očkovacího schématu malých dětí vede v České republice k razantnímu snížení výskytu tohoto onemocnění u dětí pod 5 let věku. I přesto však pneumokok zůstává častým původcem respiračních onemocnění dětí, od sředoušních zánětů až po závažné zápaly plic.

Co se při zápalu plic v organismu děje

Pneumonie je zánět plicních sklípků a přilehlé plicní tkáně. Onemocnění doprovázejí vysoké teploty nad 39°C, zimnice, kašel. V nejtěžších případech může dojít k nedostatečnému okysličení organizmu, které se projevuje dušností, zrychleným usilovným dýcháním, zmodráním rtů a konečků prstů. U dětí může při vysokých horečkách dojít i ke křečím  a krátkodobé ztrátě vědomí. Nákazy zápalem plic se lze do značné míry vyvarovat. Je nutné dodržovat základy správné životosprávy, tzn. nejlépe nekouřit, nekonzumovat ve zvýšené míře alkoholické nápoje, dodržovat zásady správné výživy, dostatečně se pohybovat na čerstvém vzduchu a vyhýbat se přelidněným uzavřeným prostorám. Významným pomocníkem v boji proti pneumokokovým nákazám je samozřejmě také očkování. „Světový den pneumonií je vhodná příležitost, jak poukázat na nebezpečí zápalu plic napříč všemi věkovými kategoriemi a také celoplošně informovat o možnostech, díky kterým lze tomuto onemocnění předejít,“ dodává primářka Vančíková.