Základy léčby bolesti můžeme hledat již v době kamenné, kdy lidé používali jakési „akupunktury“ jehlami z rybích kostí. Posléze byla tato technika dovedena k dokonalosti starými Číňany (3. a 2. století před naším letopočtem). Řekové zase používali výboje elektrického úhoře jako „elektroléčbu“ u nemocných s bolestmi kloubů. Jedním z prvních skutečně účinných analgetik byla maková šťáva, která se používala v Mezopotámii v období 8000 až 5000 let př.n.l. Výtažek z makovic, opium, znali i Řekové, kteří jej používali kromě mírnění bolesti též v léčbě nespavosti a menstruačních obtíží. Do Evropy se opium dostává v období renesance. Od 16. století je však opium stále častěji zneužíváno jako droga.
V roce 1805 německý lékárník Serturner izoloval z opia bílý prášek, který nazval po bohu spánku Morpheovi – „morphin“, lék, který se používá k léčbě kruté bolesti, ale současně zneužívá jako droga. Snahy o léčbu stále vzrůstajícího počtu závislých na morfinu vedly k objevení diacetylmorfinu později nazvaného heroin, který dokonce firma Bayer v letech 1898 až 1925 vyráběla a distribuovala jako lék na uklidnění.
Od počátku našeho letopočtu však převládal v „oficiální“ medicíně značný vliv křesťanství, které hlásalo, že bolest a utrpení jsou nutným průvodním jevem života a že nikdo nemá právo je tišit. Tento trend přetrvával až do 19. století.
K významnému zlomu v léčbě bolesti dochází 16. října 1846, kdy zubní lékař Wiliam Morton provedl v Bostonu první veřejné vytrhnutí stoliček v celkové éterové anestezii. Éter byl sice znám již od 16. století, ale až počátkem 19. století byla objevena jeho schopnost vyvolávat letargii a ospalost. V roce 1947 byla ve státě Ilinois ve městě Tacoma založena tzv. „Pain Clinic“, tedy první ambulance léčby bolesti a v roce 1953 byla vydána první učebnice o léčbě bolesti. Lékařů, zabývající se léčbou bolesti, přibývá a v roce 1974 zakládají mezinárodní organizaci IASP (International Association for Study of Pain). Roku 1990 byla založená i česká Společnost pro studium a léčbu bolesti (SSLB).

<b>Dnes je v České republice více než 80 pracovišť léčby bolesti a osm multidisciplinárních center léčby bolesti. Na těchto pracovištích pracují vedle algeziologů i odborníci jiných specializací, především psychologové, neurologové, rehabilitační lékaři, psychiatři a další. Současná strategie léčby bolesti zahrnuje vedle moderní farmakoterapie i psychoterapii, rehabilitaci, radioterapii a další.</b>

Tisíc podob

Fyzická bolest vzniká podrážděním receptorů (citlivých místeček), které se nacházejí ve většině lidských tkání. Prožitek bolesti je vždy subjektivní. To znamená, že každý člověk vnímá a prožívá bolest stejného původu při stejném onemocnění jinak. Dokonce i jedinec vnímá stejnou bolest v různých životních situacích, v jiných okolnostech a v odlišné psychické kondici pokaždé s jinou intenzitou.

A vize do budoucna? Spíše než s novými účinnými látkami se setkáváme s novými aplikačními formami. Již více než deset roků jsou k dispozici transdermální opioidy, máme k dispozici řadu retardovaných morfinových preparátů, očekává se příchod nasálně aplikovatelných opioidů s okamžitým účinkem, stále větší roli hrají neuromodulace, radiofrekvence, implantovatelné pumpy a další mikroprocesory řízené technologie.