Nemoc, příznak, nebo výmluva? Pod bolestí hlavy se může skrýval leccos: prostá únava, počínající chřipka, následky úrazu, nádor… Jedná se tedy jak o nemoc, tak o její příznak, tak jev provázející „variantu“ zcela normálního stavu…
Bolest hlavy (cefalea) je rozšířený jev. O jejích příčinách, průběhu, léčbě i prevenci panuje mnoho rozšířených polopravd či naprosto neopodstatněných mýtů. Avšak není bolest jako bolest. Každý s ní má své zkušenosti, které nemusí platit pro druhé.
Co vlastně bolí?
Samotný mozek nebolí. Nepříjemné vjemy, které cítíme jako bolest jsou, vyvolány nejčastěji drážděním nervů, které provázejí cévy uvnitř lebky, ale zhusta jsou původu extrakraniálního. To znamená, že jako bolest hlavy se projeví postižení nervově cévních svazků třeba v obličejové části hlavy, v oblasti paranasálních dutin nebo krční páteře.
Přejde každá bolest hlavy bez pomoci?
Pokud člověka bolí hlava jednou za rok po obzvláště vydařeném večírku nebo po vyplnění daňového přiznání, pak není důvod se znepokojovat. Jedná-li se však o bolesti opakující se, zvláště, když jejich intenzita stoupá může se jednak o příznak skutečného onemocnění. Namátkově jmenujme nitrolební nádory, následky úrazů hlavy, chronické záněty v oblasti hlavy, onemocnění krční páteře, ale bolest hlavy může provázet i jiná celková onemocnění – například vysoký krevní tlak, chudokrevnost, intoxikace (třeba i nikotinem či oxidy uhlíku). Samostatnou kapitolou jsou oční onemocnění, která vedou k bolestem hlavy velice často. Z těch nejméně závažných to jsou například brýlemi nekorigovaná krátkozrakost či dalekozrakost či zvýšená zraková námaha jakéhokoli původu. Bolestí hlavy se však projeví i zelený zákal (glaukom), který bez správné terapie vede k úplné ztrátě zraku. Konzultace s lékařem je ve všech těchto případech více než vhodná.
Varovné příznaky!!
Naprosto urgentním příkazem k vyhledání odborné pomoci jsou stavy, kdy je náhle vzniklá bolest hlavy provázena:
- vysokou horečkou
- zvracením
- krvácením
- poruchou nebo ztrátou vědomí či křečemi
- poruchami zraku nebo řeči
- objevila-li se v návaznosti na úraz hlavy.
Je bolest hlavy následkem špatné životosprávy?
Většinou nikoli. S výjimkou kocoviny nebo přepracování. Jsou lidé, kteří pečlivě dbají na správnou životosprávu, dodržují denní režim, a přesto uléhají s pocitem, že se jim hlava co nevidět rozskočí. A jsou jedinci, kteří nedbají téměř na nic. Z doporučení lékařů mají legraci a žijí si zcela spokojeně nezdravě – a bez bolestí hlavy. Tady může být příčina v něčem jiném. Pečliví lidé mají sklon k úzkostným psychickým reakcím, které vedou k zvýšenému svalovému napětí v oblasti axiálního skeletu – páteře a hlavy, napjaté svaly utiskují cévy a nervy vedoucí do lebky. To se po určité době může projevit svíravou bolestí hlavy. Například pečlivý jedinec po zadání úkolu, který bude vyžadovat práci přes čas, doslova zatne zuby (zvýší své svalové napětí), úkol splní a přivodí si bolení hlavy. Asertivně jednající individuum řekne šéfovi – takhle tedy ne – a domluví se na rozumném řešení. Bolest je zažehnána v samém zárodku.
Bolí hlava i děti?
Hlava může bolet v kterémkoli věku, třeba i kojence. Dokonce už děti zhruba od deseti let věku mohou mít klasickou migrenózní bolest hlavy včetně aury a ostatních příznaků. Někdy se však u nich migréna projevuje atypicky – jako bolesti břicha, výpady zorného pole, potíže s řečí. Není však důvod, proč by děti hlava nebolela při akutním zánětu dutin stejně jako dospělé, při nekorigované oční vadě, po úraze nebo při počínajícím zánětu mozkových blan. Stesky dětí by tedy neměly být brány na lehkou váhu a jejich bolestem hlavy by se měla věnovat stejná pozornost jako třeba zvýšené teplotě nebo píchání v uchu.
Vyléčí káva bolest hlavy?
Pokud je to ten den druhý šálek, pak možná. Zvláště, když si kávičku jdeme uvařit dlouhou chodbou vedoucí přes zimní zahradu nebo do sousední kanceláře, kde sedí přítelkyně, s níž se hezky povídá. Kofein spojený s třeba nevědomou relaxací může být dobrým lékem na počínající bolest hlavy, včetně migrény (spolu s acylpyrinem). Ale běda, jedná–li se o osmý šálek „smrťáka“ vypitého na dva doušky za náruživého potahování z cigarety. To je nejlepší způsob, jak bolest hlavy zafixovat. Vztah kofeinu a bolestí hlavy je zvláštní a mnohdy kontroverzní. Hlava bolí, když je kávy hodně. Současně se dostavuje neklid, nesoustředěnost, bolesti břicha a bušení srdce. Podobné příznaky se vyskytují v rámci abstinenčního syndromu u lidí, kteří jsou na kávu zvyklí, a snaží se svůj příjem kofeinu snížit. Držme se tedy raději známého hesla – všeho s mírou.
Lze se z každé bolesti vyspat, nebo ji zahnat prášky?
Někdy ano, zvláště tenzní bolesti hlavy během spánku odeznívají, ale migréna většinou ve spánku začíná. Symptomatická bolest, tedy ta, která provází jiná onemocnění, ve spánku většinou také nepřejde. Léky dočasně pomohou, ale mohou být i zrádné. Bolest utlumí, ale v případě, že se jedná o příznak choroby, oddálí její rozpoznání a včasnou léčbu. Na mnohá analgetika vzniká poměrně brzy návyk a pak ztrácejí svou účinnost. Proto je lépe vždy začít s přípravky jako či Paralen či Ibalgin, ale v dostatečné dávce. Nesmysl je jednu tabletku, která bývá obvykle „vytitrována“ na obvyklou dávku pro dospělé, půlit: „Aby si organismus nezvykl…“ Poddávkováním se nejlépe bolest zafixuje, a pak nepomůže ani dávka, která by zabila koně. Pokud bolest nepřejde, nebo se vbrzku vrátí, raději vyhledáme odborníka, který po vyšetření doporučí jak léky, tak úpravu životosprávy, případně psychoterapii vedoucí k odstranění příčin bolestivých stavů. Dobré zkušenosti jsou s akupresurou a akupunkturou.
Co je nejčastější příčinou bolestí hlavy?
Pravděpodobně se jedná o tzv. tenzní bolesti hlavy. Jde o tupou či svíravou bolest s maximem ve spáncích, čele a temeni hlavy. Pacienta nevyřazuje z normálního života, je snesitelná, ale nepříjemná. Trvá desítky minut až dny. Na jejím vzniku má značný podíl psychika – vnitřní napětí, únava, úzkost, které vedou ke zvýšenému napětí šíjového svalstva. Léčí se mírnými analgetiky – kyselinou acetylosalicylovou (acylpyrin) nebo paracetamolem (paralen). Při recidivujících bolestech tohoto typu je lépe pokusit se o prevenci: řešení krizových situací, psychoterapie, autogenní trénink, nácvik relaxačních technik. Mnohdy prospěje úprava životosprávy: více odpočinku, umírněný sport, méně nikotinu, kofeinu a alkoholu.
Co to znamená, když mi lékař řekl, že mě hlava bolí od páteře?
Asi měl na mysli cervikokraniální syndrom. Někdy bývá označován jako spondylogenní bolesti hlavy. Podstata tkví v chorobných změnách krčních obratlů, které dráždí okolní struktury – svaly, nervy i cévy v jejich okolí. Ve svalech vznikají kontraktury (spasmy), které vedou k dalšímu dráždění případně útisku cév a nervů. K bolesti se mnohdy přidávají i závratě, pocit „tupé“ hlavy, poruchy soustředění, nevolnost i zvracení. Příčinou mohou být nesprávné pohybové stereotypy, například špatné držení těla v sedě u počítače, nesprávná poloha ve spánku apod. Léčba je zaměřena především k uvolnění svalových spasmů podél páteře jak medikamenty, tak především rehabilitací. Nutné je však odstranit vyvolávající příčinu a naučit pacienta správnému držení těla. Někdy pomůže úprava výšky pracovní plochy či změna lůžka. Velký měkký polštář je lépe nahradit menším, který podpírá především zátylek a krk. Při sedavém zaměstnání bývá užitečné rozdělit pracovní dobu přestávkami na protažení a jednoduché cviky, které lze provádět i v kanceláři. Jejich nácvik by však měl vést odborník, protože nesprávnými pohyby lze stav ještě zhoršit.
Není migréna jen výmluvou hysterických žen?
Na migrénu se sice lze vymlouvat, ale ve skutečnosti toto onemocnění existuje, lze je prokázat vyšetřovacími metodami a postiženého umí nesnesitelně potrápit.
Migrénu definujeme jako opakující se záchvatovitou bolest hlavy, která bývá stejného charakteru nejčastěji ostrá, píchavá a pulsující. Bývá přítomna nevolnost, pocit na zvracení i zvracení, světloplachost a předrážděnost. Stejná bývá i lokalizace bolesti – většinou na jedné polovině hlavy. Strany se však mohou střídat nebo bolí celá hlava s maximem ve spáncích. Před záchvatem se vyskytují tzv. prodromální příznaky – změny nálady, zívání, nevolnost, předrážděnost, zvýšená chuť k jídlu, výpadky zorného pole či záblesky před očima. V tom případě hovoříme o migréně s aurou. Vznik onemocnění je ovlivněn genetickými faktory i působením zevního prostředí. Migréna se obvykle dědí z generace na generaci. Vyvolání vlastního záchvatu bolesti hlavy je způsobeno mnoha faktory. Některé z nich můžeme ovlivnit, jiné ne. Provokačním momentem bývají nejčastěji stres, hormonální změny v průběhu menstruačního cyklu, chyby v životosprávě, atmosférické změny, požití určitého jídla (zrající sýry, některé druhy červeného vína, glutamát, pomeranče), čichové vjemy apod.
Před započetím léčby je nutné vyloučit jinou příčinu onemocnění či jiný typ bolesti. V terapii akutního záchvatu podáváme speciální protimigrenózní léky. O medikamentózním předcházení migrenózních záchvatů uvažujeme tehdy, vyskytují-li se častěji než 3 – 4 krát do měsíce a jejich trvání je delší než 24 hodin. Cílem je snížit frekvenci výskytu potíží alespoň na polovinu. Nedávno byl schválen k použití v této indikaci lék, který má velmi zajímavý „nežádoucí“ účinek. Ztrácejí se při jeho užívání kilogramy. Velmi dobrou metodou je akupunktura, která může snížit počet, intenzitu i dobu trvání jednotlivých záchvatů, a tím omezit i spotřebu analgetik. Nedílnou součástí terapie jsou i režimová opatření. Pro ně však neexistuje univerzální návod, a je v rukou pacienta, aby sám na sobě vypozoroval, co mu nedělá dobře. Snahou je vyvarovat se spouštěcího momentu (vynecháním určité potraviny, dodržováním pravidelné doby spánku, vyhýbání se nadměrné psychické zátěži). I u migrény platí, že pokud se nejedná o ojedinělý záchvat, je nutné potíže konzultovat s odborným lékařem.
Co to jsou clusterové bolesti?
Ve starší literatuře se označují jako neuralgie, z nichž je nejznámější neuralgie postihující trojklaný nerv, ale může se vyskytovat i v jiných oblastech. Clusterové (z anglického výrazu cluster = trs, chomáč, seskupení, hrozen) bolesti patří k nejhorším lidským strádáním a mnohého pacienta přivedly k sebevraždě. Vznikají většinou náhle po letmém dotyku určitého místa v obličeji nebo v ústech. Jsou přirovnávány k šlehnutí elektrickým proudem nebo pálení rozžhaveným železem. Záchvaty bolesti trvají většinou řádově minuty, ale mohou se opakovat až do několika desítek za den, kdy jeden záchvat navazuje na druhý (odtud zřejmě získala nemoc název). Zpočátku onemocnění bývají záchvaty ojedinělé, ale postupem doby jejich frekvence stoupá. Bolest často překvapí uprostřed slova, které již postižený není schopen doříci. Na tváři jsou patrné záškuby svalstva, tzv. bolestivý tik. Současně tvář zrudne, z oka vytékají slzy, někdy dochází ke zvýšenému slinění či výtoku z nosu. Pravá příčina clusterových bolestí zatím není objasněna. Pomáhá (kromě bušení hlavou o zeď) inhalace kyslíku či speciální léky. Běžná analgetika jsou většinou neúčinná. Z preventivních opatření se jeví jako nadějná akupunktura. V poslední době se objevily i mikrochirurgické metody, které umí odstranit/zmírnit určitý typ clusterových bolestí.
Může bolet i duše?
Při léčbě všech typů bolesti má výrazný podíl i psychika. Bolest je různými pacienty vnímána s odlišnou intenzitou. To znamená, že naprosto stejný bolestivý podnět někdo označí jako mírně nepříjemný a jiný jej pociťuje na samé hranici snesitelnosti. Vnímání bolesti se liší i tím, jak se celkově cítíme. V dobrém psychickém rozpoložení sneseme bolesti daleko více než v depresivním stavu. Proto i při terapii bolestí hlavy je velice důležitá aktivní role samotného pacienta. Lidé, kteří pasivně polykají prášky, jsou na nejlepší cestě vypěstovat si na ně návyk a bolení hlavy jen zhoršit. Prášky by měly být (až na vzácné výjimky) jen první pomocí k zvládnutí akutního stavu. Terapie by měla vždy směřovat k odstranění vyvolávající příčiny včetně zvládnutí problémů z oblasti mezilidských vztahů a psychických potíží. Nevysvětlitelná opakující se bolest hlavy může být i příznakem deprese „bez smutku“.
je mozna bolest hlavy od krcni patere? jsou na to nejake figly, leky ci tak? diky
Při bolestech hlavy od krční páteře, které opravdu existují, je nejprve nezbytná identifikace příčiny. Tedy zda se jedná o kosterní výrůstky, kostnatění plotének, případně skřípnutí nervu nebo závažnější problém v podobě nádorových výrůstků. Bez znalosti příčiny není možná léčba. A léky proti akutní bolesti nejsou žádným řešením.
jak pise pani redaktorka je dulezite prijit na pricinu..pokud vite ze to mate od dlouheho sezeni treba a vite ze je to od krcni patere zamerila bych se na nejake protahovaci cviky at se svaly okolo krcni patere a pater cela rotahne treba joga 🙂 a prasky na okamzitou uleu nevim, mozna ataralgin by byl vhodny. to uz se zeptejte v lekarne
Já trpěla dlouho na bolest hlavy, šla jsem pro jistotu na neurologii a tam mi řekla, že to mám kd ornčí páteře, že to je dneska prý hodně častý, kvůli tomu jak všichni sedíme za počítačema a tak, takže mě poslala na rehabilitace a řekla že se mám koupit ten Ataralgin, že pomůže od bolesti a pomůže i uvolnit tu krční páteř, takže teď chodím na ty rehabky a kdyžtak si lupnu ten prášek a dobrý, hlavně mě uklidnila ta doktorka, že to nic není 🙂