Uvažujete o laserové operaci očí? Jistě jste už tedy slyšeli i o vstupním neboli předoperačním vyšetření, které zákroku předchází. Výsledky tohoto vyšetřená jsou nejdůležitějším zdrojem informací nejen pro lékaře posuzující zdraví očí a vhodnost zákroku, ale i pro chirurga, který bude případný zákrok provádět. Jak poznáte kvalitní vyšetření?
Vstupní vyšetření před laserovou oční operací můžeme rozdělit na několik částí:
- anamnéza (zjištění vaší zdravotní a oční historie),
- vyšetření zrakové ostrosti a změření očního tlaku,
- vyšetření tloušťky, zakřivení a průměru rohovky,
- vyšetření binokulárního vidění (spolupráce obou očí) a subjektivní refrakce optometristou pomocí zkušebních brýlí nebo moderněji pomocí počítačového foropteru,
- vyšetření okolí oka a předního segmentu oka (rohovka, přední komora, duhovka, čočka),
- vyšetření očního pozadí (sítnice a sklivce, zrakového nervu – místa nejostřejšího vidění) lékařem.
Anamnézu provádí odborně vyškolená sestra i lékař. Cílem je zjistit tyto informace:
- jakého charakteru jsou současné obtíže, které pacienta přivádí,
- informace o současném a minulém vývoji oka, zraku, zrakové vady,
- informace o očních operacích, úrazech a léčbě,
- celková onemocnění a léky, které by zdravotní stav oka a jeho jednotlivých tkání, oční vadu samotnou a pooperační vývoj mohly ovlivnit,
- jelikož mnoho těchto nemocí má genetickou souvislost, je pro lékaře velmi přínosné dozvědět se informace o celkových a očních nemocech i u nejbližších příbuzných pacienta.
Součástí vstupního vyšetření je také řada přístrojových měření:
- autorefraktometr- změří objektivně dioptrickou vadu oka,
- keratometr – změří zakřivení rohovky
- bezkontaktní, případně aplanační tonometr – změří nitrooční tlak,
- pentacam – moderní zobrazovací přístroj pro přední segment oka. Ze získaných obrázků dokáže podrobně numericky popsat nepřeberné množství parametrů včetně mapy tloušťky rohovky, přední komory, topografie rohovky, čirost a případné opacity (zákalky) čočky atd.
- aberometr – změří vlnoplochu nepravidelnosti celkového optického systému oka včetně aberací vyšších řádů. Diagnostikuje tak nejen samotnou dioptrickou vadu oka, ale i aberace vyšších řádů. To jsou vady, které se obtížně popisují, nelze je konvenčními korekčními pomůckami (brýle, KČ) korigovat, ale mohou být významným faktorem zhoršujícím kvalitu vidění, především v kombinaci se širokou zornicí (mladí lidé, genetické dispozice, za šera…).
Dále pacienta vyšetří optometrista, který zjistí nejlepší dioptrickou korekci a zrakovou ostrost obou očí pomocí moderního přístroje foropteru, vyšetří schopnosti prostorového vidění, spolupráce obou očí, oční dominanci, rovnováhu okohybných svalů, eventuálně kontrastní citlivost.
Následně je pacient sestrou „rozkapán“ – sestra pacientovi do oka nakape kapky, jejich účinku je dosaženo za přibližně 40 minut. Aplikované kapky mají na oko dva důležité účinky:
- rozšíření zornice (tzv. mydriáza). Aby lékař mohl přesně a pečlivě vyšetřit oční pozadí, je nutné, aby byla zornice co nejširší a aby se při vyšetření štěrbinovou lampou zornice nezúžila – a to lze pouze při „rozkapaných“ očích. Proto po vstupním vyšetření nemůžete řídit auto. Zornice vám nebude reagovat cca dalších 10-24 hodin.
Zornice bez rozkapání
Zornice po rozkapání
- uvolnění akomodačních svalů (tzv. cykloplegie). Důležité pro odhalení skrytých dioptrií, které mohou být kompenzovány trvalým zvýšeným úsilím akomodačních svalů u pacientů s vrozenou dalekozrakostí. Naopak u pacientů, kteří mají krátkozrakost, může být tato vada ve výjimečných případech způsobena trvalým napětím zaostřovacích svalů i v případě, že pacient dioptrickou vadu nemá. Příčina může být neurologická nebo ve skrytém šilhání. Pokud je tento krok podceněn, pak po refrakčním zákroku dioptrie „zůstanou“ nebo vzniknou nové a pacient může mít po laserové operaci ještě větší obtíže než před ní. Pacient pak musí po čase na zákrok znovu, pokud jej vůbec v takovém případě ještě lze provést.
Podrobné vyšetření stavu sítnice provádí odborný oční lékař a je nutno mu věnovat náležitou péči, protože změny na sítnici způsobené různými chorobami obvykle nelze napravit a způsobují zhoršení vidění, výpadky v zorném poli nebo dokonce ztrátu vidění.
Po vyšetření sítnice, zadního segmentu oka, rozhovoru s pacientem lékař doporučí nejvhodnější způsob léčby dioptrické vady. Případně další léčebné postupy.
Celý proces trvá přibližně 2-3 hodiny a jeho výsledkem jsou perfektní podklady pro zdárné provedení operace.
Operace samotná může proběhnout hned v následujících dnech, ne však ve stejném dni jako vyšetření. Toto drobné zdržení je ale velkým přínosem pro bezpečí vašich očí. Spěch v tomto případě skutečně není na místě a všichni rozumní by se měli řídit „Spěchej pomalu“, aby nemuseli svého spěchu záhy litovat.
Co se může stát, pokud je vstupní vyšetření nedůkladné?
- Dioptrická vada není odstraněna celá – je nutno opakovat zákrok. Vždy si proto pohlídejte, zda dokorekce (doplňková laserová léčba – druhý zákrok) je zahrnut již v základní ceně zákroku nebo ne. Dokorekcí se může původní cena zvednout až na dvojnásobek!
- je odstraněno více dioptrií, než bylo třeba – pak se vám objeví najednou vada přesně opačná. V takovém případě je dokorekce ještě složitější. A vám mohou zůstat brýle do blízka nebo do dálky.
- Projeví se neodhalené onemocnění sítnice – trhlina, odchlípení sítnice, krvácení do sklivce a jiné problémy, které se projeví zhoršením vidění nebo i ztrátou zraku.
Proto je dobré pečlivě zvážit volbu pracoviště a možnosti, které v něm nabízí. Jedním ze zásadních kritérií by měla být právě kvalita a důkladnost vstupního vyšetření. Nepodceňte ho tedy. Zrak máme přeci jen jeden.
Připraveno s využitím materiálu kliniky NeoVize
Vložit komentář