Diagnóza diabetu pacientům často obrátí život vzhůru nohama. Diabetik musí změnit životní styl, víc sportovat, přestat kouřit, a především začít sledovat hodnoty cukru v krvi. Je ale pravidelné měření glykémie opravdu tak důležité? V čem je kolísající glykémie tak špatná a jaká rizika sebou přináší?
Každý diabetik dobře ví, že pokud chce žít s nemocí v rovnováze, musí dodržovat několik jednoduchých, ale zásadních pravidel. Osvojit si zdravou životosprávu, poslouchat rady diabetologa, a především se naučit hlídat si hodnoty svého krevního cukru a rozumět jim. Co to vlastně tzv. selfmonitoring je a proč je pro diabetiky tak zásadní?
Hlídání nade vše
Hodnota glykémie v krvi prozradí o pacientovi hodně. U zdravého člověka může lékař dle hladiny krevního cukru určit, zda mu hrozí diabetes. U diabetika naopak hodnota glykémie lékaře upozorní, že nastavená léčba nemoci nefunguje. Samotného pacienta varuje před náhlými výkyvy, které mohou vést k velmi nebezpečným akutním komplikacím.
Proto je selfmonitoring, pro diabetiky tak důležitý. Měření lze provádět pomoci klasického glukometru z kapky krve nebo pomoci diabetického senzoru, který sčítá hodnoty kontinuálně. Senzor má navíc velmi důležitou schopnost – dokáže předpovědět, jak se bude glykémie vyvíjet v čase. Pomocí selfmonitoringu může pacient zjistit, jak rychle a zda vůbec nastavená kompenzace diabetu funguje, dozví se, jaký vliv mají konkrétní potraviny na hodnoty, nebo dokonce jak ho ovlivňuje stres.
Zlatá „norma“ – existuje?
Každý člověk je jiný, liší se od sebe pohlavím, věkem nebo postavou. To vše je klíčové zohlednit při stanovení cílových hodnot glykémie. Důležitou roli hraje také pacientův typ diabetu a druh léčby. Obecně však platí, že nalačno by si měl dospělý diabetik naměřit hodnoty 4-6 mmol krevního cukru na jeden litr krve. Před jídlem hodnota glykémie dosahuje vždy nižších hodnot, nicméně s prvním jídlem její hladina stoupá. Po jídle by si měl dospělý diabetik naměřit hodnoty mezi 6-7 mmol/l. Až poté, co pacient něco snědl, tedy poskytuje měření glykémie v dlouhodobém horizontu opravdový obraz o tom, zda nastavená léčba nemoci funguje.
Zdravý člověk by však měl mít hodnoty glykémie trochu jiné. Na lačno by hodnota neměla přesáhnout 5,5 mmol/l, po jídle 7,5 mmol/l. V případě, že jsou hodnoty glykémie v krvi v dlouhodobém horizontu vyšší, roste u této osoby i riziko diabetu. Lékaři pak mluví o prediabetickém stavu.
Alespoň čtyřikrát denně
Diabetes je onemocnění, které vyžaduje maximální spolupráci pacienta při léčbě. Je to nemoc sice nepříjemná, ale nikoli fatální. Při správné životosprávě se kvalita života diabetika nemusí příliš radikálně měnit. Klíčové je mít ve všem systém, což se vztahuje i na frekvenci měření.
Dle doporučení České diabetologické společnosti by se pacienti léčení inzulinem měli měřit jednou až dvakrát denně. Diabetikům 1. typu a starším pacientům je však doporučeno častější měření, ideálně alespoň čtyřikrát denně. Nejčastěji je měření prováděno ráno nalačno, následně před jídlem, dále pak dvě hodiny po jídle a před spaním. Záleží i na tom, zda je glykémie pacienta stabilní nebo naopak kolísavá. Dobře kompenzovaný diabetik 2. typu neléčený inzulinem se stabilními hodnotami si dokonce může vystačit s měřením jednou až třikrát do týdne.
Existují také situace, kdy by měl diabetik provádět selfmonitoring častěji. Spadá sem například měření hodnoty glykémie před a po cvičení, v případě nemoci, měření na dovolené nebo během jakékoliv neobvyklé změny prostředí a stravování. Převážně by se však diabetik měl řídit jednoduchým pravidlem – důkladnější kontrolou vždy při vybočení z rutiny nebo při nevolnosti.
Příliš mnoho i příliš málo je špatně
Nejvíc nebezpečným stavem pro diabetika je příliš nízká nebo naopak příliš vysoká hladina glykémie. Jelikož mozek čerpá energii právě z glukózy, při nízké hladině cukru neboli hypoglykémii, dochází k jeho „hladovění“. Naopak vysoká hladina cukru, hyperglykémie, může poškodit tkáně a orgány kvůli jejich dlouhodobému přetížení cukrem. Oba stavy jsou pro organismus velmi namáhavé, a pokud trvají déle, mohou ho časem poškodit. Aby k tomu nedocházelo, je důležité si hodnoty hlídat, držet je co nejblíže v normě a zavčas reagovat na jejich výkyvy.
Na nastupující hypoglykémii může upozornit hodnota krevního cukru nižší než 4 mmol/l. Naopak hyperglykémie se u pacienta začíná projevovat při hodnotách vyšších než 7 mmol/l. K život ohrožujícímu stavu vedou vyšší hodnoty od 15 mmol/l.
Měření hodnoty glykémie v krvi je klíčovou součástí kompenzace diabetu. Diabetici, kteří mají svůj stav pod kontrolou, jsou nejlépe chráněni proti rizikům a vedlejším komplikacím spojeným s diabetem. Četnost měření krevního cukru se odvíjí od typu diabetické léčby. Přesnou frekvenci je vždy důležité konzultovat se svým lékařem.
V současnosti již existují na trhu moderní diabetické senzory, které monitorují glykemii nepřetržitě. Dokáží předpovědět nebezpečný výkyv glykemie a včas zareagovat. Měření hladiny krevního cukru napoví lékařům, zda je nastavená kompenzace nemoci správná, nebo by bylo vhodnější ji přenastavit. Protože je diabetes mellitus nemocí, kterou doprovází mnoho komplikací, i z psychologického hlediska pacienti ocení, že glykémii mohou mít u diabetu pod kontrolou.
Zdroj: freestylelibre.cz, foto: Ingimage
Vložit komentář