Výsledky studie amerického týmu pod vedením Amelie R. Arii (ředitelka Centra pro zdraví a vývoj mladých dospělých na Univerzitě v Marylandu, USA) byly předběžně zveřejněny počátkem prosince 2010. Podrobnosti a detailní výsledky studie uveřejní časopis Alkoholism: Clinical and Experimental Research v únoru 2011.

Ve studii byly zpracovány údaje získané od 1097 studentů univerzity (ve věku 20 až 23 let), u nichž vědci zkoumali závislost na alkoholu (pomocí psychologického dotazníku Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders) a konzumaci energetických nápojů v průběhu posledních 12 měsíců.

Problém se netýká pouze mladých lidí navštěvujících diskotéky, ale také studentů vysokých škol. Studium do pozdních nočních hodin před zkouškou, nutnost vydržet psychickou zátěž vede mladistvé ke konzumaci energetických nápojů s vyšším obsahem kofeinu, což kromě jiných problémů může způsobovat i poruchy spánku, bušení srdce a úzkostné stavy. Nový výzkum prokázal, že u lidí, kteří pijí tyto energetické nápoje minimálně jednou týdně nebo častěji, je významně vyšší riziko vzniku závislosti na alkoholu, nebo se u nich častěji vyskytují epizody „těžkého“ pití.

Ze zjištěných dat dále vyplynulo, že studenti, kteří často pijí energetické nápoje, začínají s pitím alkoholu v nižším věku, vypijí toho během „alkoholové seance“ více a častěji se u nich vyvine závislost na alkoholu v porovnání s lidmi, kteří energetické nápoje nepijí vůbec nebo jen zřídka.

Výsledky studie potvrzují dřívější pozorování o vlivu energetických nápojů. Často tvoří základ „koktejlu“ s alkoholem, což vede k „střízlivé“ opilosti, při níž kofein maskuje příznaky vlivu alkoholu, ale nesnižuje riziko poškození organizmu alkoholem. Po konzumaci této směsi se jedinci cítí méně opilí, a to vede k zvýšenému příjmu alkoholu a rizikovému chování, například k řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu.

Kofein nesnižuje nebo neruší škodlivé účinky alkoholu, jen snižuje obvyklé příznaky opilosti.

Dalším krokem ve výzkumu tedy bude identifikace vztahu energetických nápojů a dalších návykových látek a ověření, jaké procento mladých tyto nápoje často pije.

Jak autoři pozorování uvádějí, existuje mnoho mechanizmů, které spojují časté pití energetických nápojů a vznik závislosti na alkoholu. Který z nich je ten rozhodující, bude předmětem dalšího výzkumu.

Kolik je v ČR alkoholiků?

Odpověď je prakticky nemožná, a to z několika důvodů. Záleží na tom, co je považováno za „alkoholizmus“ a na „pravdomluvnosti“ dotazovaného obyvatelstva. Alkoholizmus je považován za stigma, lidé udávají nižší konzumaci alkoholu, popírají těžkosti, které jim alkohol působí.

Odborníci raději než o alkoholizmu hovoří o za závislosti na alkoholu a škodlivém užívání alkoholu. Za klíčové pro stanovení závislosti je v současnosti považováno bažení po alkoholu (craving) a zejména zhoršené sebeovládání ve vztahu k alkoholu, resp. přítomnost odvykacích „abstinenčních“ příznaků. Pro diagnózu škodlivého užívání alkoholu je třeba, aby docházelo k tělesnému nebo duševnímu poškození v důsledku pití alkoholu, ale bez závislosti.

Počet ambulantně léčených pro diagnostikované problémy působené alkoholem činil v roce 2005 pouze 27 400 osob, což je jen zlomek těch, kdo jsou na alkoholu závislí nebo ho užívají škodlivě.

Původní data z České republiky

Počet rizikových a závislých konzumentů v ČR můžeme odhadovat na základě dotazníku AUDIT, který byl použit (anonymně) v populačním šetření Názorů občanů na zdraví a zdravotnictví v roce 2006 (2326 respondentů ve věku 18 – 64 let). AUDIT je screeningový dotazník používaný v mnoha zemích světa právě pro posouzení výskytu rizikového a problémového pití v populaci.

Výsledky ukázaly, že 2 % populace tj. více než 140 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel ČR konzumuje alkohol s takovými problémy, které by vyžadovaly odbornou pomoc. S velkou pravděpodobností jde o závislé osoby. Rizikovým nebo škodlivým způsobem pije alkohol téměř pětina dospělé populace, tj. více než 1,3 miliónu obyvatel z dospělé ekonomicky aktivní populace ČR. Jde přitom o konzervativní odhad, který reprezentuje jeho dolní hranici. Je tomu tak, protože i v anonymních šetřeních mají dotázaní tendenci udávat nižší spotřebu alkoholu než je skutečnost (tendence vypovídat sociálně žádoucím způsobem), a také proto, že osoby s problémy ve vztahu k alkoholu častěji odmítají účast na dotazovém šetření.

Podle údajů Národního informačního centra pro mládež (www.nicm.cz)

autoři PhDr. Ladislav Csémy, Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc., MUDr. Hana Sovinová)

Pomoc se blíží

V pokročilé fázi výzkumu je látka (lék), která pomáhá snižovat množství zkonzumovaného alkoholu. Lék by měl pomoci nejen závislým na alkoholu, ale jej bude možné využít v prevenci vzniku závislosti nebo škodlivého pití. Účinky této látky potvrzují výsledky klinických studií, které zahrnují kolem dvou tisíc sledovaných. Podle předběžných informací by měl být lék schválen k použití do konce roku 2012.