O tom, jak závažný problém v ČR mozkové příhody jsou, nás přesvědčil dopis, který přišel ráno do naší poradny:

„Manželovi je 38 let, nečekaně se mu udělalo hrozně špatně, začal mít silné závratě, motanice hlavy, pískání v uších, zvracel. Zavolali jsme rychlou záchrannou službu, ta zhruba po 10 minutách dorazila, pouze sestra a řidič bez lékaře. Dávali mu různé otázky, něco sepisovali, změřili tlak a srdeční funkce a dopravili do nejbližší nemocnice, vše trvalo zhruba 35 minut. Odvezli ho na interní ambulanci a tam ho začali vyšetřovat znova, vzali mu krev, změřili tlak a srdeční funkce. Zhruba za hodinu po vyšetření nám sdělili výsledky krevních odběru, pan doktor nám řekl, že je vše v pořádku a diagnostikoval zablokovanou krční páteř. Napsal nám nějaký recept a poslal nás domů. Manželův stav se pořád horšil, už se nezvládl vůbec zvednout z lehátka, tak nakonec skončil v nemocnici na pozorování. Když jsem viděla jak je manželovi špatně, bylo mi jasné, že zablokovaná páteř to není. Požádala jsem doktora, aby mu udělal CT hlavy, toto ošetření hned odmítl, že je to úplně zbytečné. Jelikož jsem obyčejný laik, tak mi nezbylo nic jiného, než tedy doktorovi věřit. Manžela odvezli na neurologii na lůžkové oddělení. Tam dostal injekce proti zvrácení a nechali ho spát. Druhý den ráno, když nastoupila do práce paní primářka neurologie, tak bylo provedeno CT hlavy, které prokázalo silnou mozkovou příhodu. Pak převezli manžela sanitkou do fakultní nemocnice. Odborné péče se mu tedy dostalo asi za 20 hodin od začátku potíží. Po vyšetření ve FN nám řekli, že na operaci už je pozdě, že by mohlo dojít ke krvácení do mozku a že by operaci nepřežil. Teď leží v kritickém stavu na neurologii, má sice tu nejlepší péči, ale jeho prognóza není dobrá kvůli tomu, že již došlo k poškození mozku. Cítím velkou tíhu, že jsem manželovi nedokázala pomoci, aby se mu dostalo potřebného vyšetření. A myslím, že je mou povinností udělat něco proto, aby takhle nedopadli i další lidé.“

Za cévní mozkovou příhodu (CMP, iktus) se považuje život ohrožující stav, který je způsoben místním nebo celkovým poškozením mozku v důsledku poruchy mozkového krevního oběhu. CMP postihuje nejčastěji starší jedince, ale ani v třetí či čtvrté životní dekádě není výskyt ojedinělý. Mozková mrtvice může postihnout kohokoli.

Příčinou je nedokrevnost i krvácení

K CMP může dojít z nedokrevnosti (ischemie), když se mozková céva uzavře, třeba krevní sraženinou, která putuje cévním řečištěm. Cévy mohou být také postiženy stejným aterosklerotickým procesem jako věnčité tepny v srdci, což vede k jejich zúžení. Ischemické CMP jsou nejčastější, tvoří 80 % všech CMP. K vzácnějším příčinám ischemické CMP patří hormonální vlivy (těhotenství, některé typy hormonální antikoncepce u žen s vrozeným sklonem k tvorbě žilních staženin) a ke kuriózním například dlouhé telefonování se sluchátkem přitištěným mezi rameno a uchu (stištění cév na krku a zpomalení krevního oběhu).

Další příčinou CMP je prasknutí cévy (15 %), z níž se vylije krev a poškodí mozkovou tkáň. Nejčastějším důvodem je neléčený nebo nedostatečně léčený vysoký krevní tlak.

Krvácení pod pavoučnici (mozkový obal) je přítomno u 5 % CMP a je typické pro prasklou cévní výduť.

Jak se pozná

Nejčastějším projevem u ischemické CMP (při ucpání cévy) je pocit slabosti na jedné straně těla (třeba jen v končetinách), jednostranné poruchy citlivosti obličeje, potíže s pitím a příjmem jídla, poruchy řeči, jednostranné přechodné „oslepnutí“. Vědomí může být zachováno, ale stejně tak může být nástup příznaků velmi prudký se ztrátou vědomí a křečemi.
Při krvácení do mozku je hlavním příznakem prudká (šílená) bolest hlavy, nevolnost, zvracení, světloplachost, ztuhnutí šíje, postupná (nebo rychlá) ztráta vědomí.

Čím rychleji, tím lépe

Při pouhém podezření na CMP vždy voláme rychlou záchrannou pomoc a dispečinku sdělíme své podezření a varovné příznaky. Pokud se totiž postižený dostane včas na tzv. iktovou jednotku, může být do čtyř a půl hodiny od začátku příznaků použita v léčbě mrtvice způsobené krevní sraženinou (je jich většina) tzv. trombolýza, tedy rozpuštění krevní sraženiny. Obnoví-li se včas proudění krve postiženou částí mozku, minimalizují se pozdní následky – ochrnutí, poruchy řeči a pohyblivosti. Zvyšuje se tím šance nemocného na návrat k normálnímu životu a sníží se tak riziko úmrtí. Před provedením trombolýzy je nutné provést nezbytná speciální vyšetření (například CT, magnetickou rezonanci, angiografii mozkových cév, sono krčních cév apod.), k čemuž je zapotřebí nejen přístrojové vybavení, ale i vyškolený personál v nepřetržité službě. Mrtvice nemá „pracovní dobu od – do“.

Seznam iktových jednotek najdete na www.cmp.cz.

Individualizací péče proti následkům

Léčba CMP, pokud není vhodná trombolýza, a ta není vhodná pro každý ischemický iktus, je zcela individuální. Patří k ní sledování a případná úprava krevního tlaku, koncentrace glukózy v krvi, péče o dýchání a srdeční činnost. Asi čtvrtina pacientů nepřežije akutní stadium CMP. U velké části těch, co přežijí, dojde v důsledku poškození mozku k následkům. K jejich zmírnění či dokonce odstranění je důležité včas začít s rehabilitací. V ČR není problémem jen vysoká úmrtnost na CMP, ale nedostatek lůžek tzv. následné péče. Léčba mozkové mrtvice v nemocnici trvá asi tři týdny, pak již lékaři lůžkového neurologického oddělení nebo dokonce jednotky intenzivní péče nemohou zpravidla stav nemocného ovlivnit, ale pacient není schopen propuštění domů, zejména v tom případě, když žije osamoceně. Lůžek pro speciální následnou péči je dlouhodobý a trvalý nedostatek.

TIA

Přechodná nedokrevnost mozku (tranzitorní ischemické ataka, TIA) je dočasný stav mírně sníženého prokrvení mozku nebo jeho části. Má příznaky jako počínající CMP (mírné závratě, kolapsový stav, poruchy zraku), ale stav se sám do 24 hodin upraví. TIA je důvodem k hospitalizaci. Předem není vyloučeno, že se nevyvine ve skutečnou mrtvici. Po TIA je nutné sledování, může být „předzvěstí“ blížící se CMP, ale i srdečního infarktu.

Prevence

Riziko CMP můžeme do jisté míry ovlivnit způsobem života a pečlivou léčbou chorob, které se na poškození mozkových cév nejvíce podílejí (tab). Nejdůležitější je nekouření, výrazné omezení konzumace alkoholu, redukce hmotnosti, přiměřená pohybová aktivita. Správná léčba srdečních onemocnění, hypertenze, cukrovky či normalizace krevních tuků mohou riziko CMP snížit. Dvojnásobně to platí pro nemocné, kteří již CMP nebo TIA prodělali.

Varovné příznaky

Mezinárodní doporučení (National Institute of Neurological Diseases and Stroke, NINDS) uvádějí jako vodítko následující seznam příznaků akutní CMP:

• náhlá slabost nebo znecitlivění tváře, horní či dolní končetiny,
• náhlé zatmění nebo ztráta zraku zejména na jednom oku,
• náhlá neschopnost mluvit nebo rozumět řeči,
• náhlá silná bolest hlavy bez známé příčiny,
• nevysvětlitelná závrať či náhlý pád.

Rizikové faktory pro CMP

Choroby

• vysoký krevní tlak
• cukrovka, riziko roste při její nedostatečné léčbě
• srdeční onemocnění – stavy po srdečním infarktu, některé poruchy srdečního rytmu (fibrilace síní), onemocnění srdečních chlopní či přítomnost chlopní umělých, výduť srdce (aneurysma), některé nemoci srdeční přepážky
• zvýšená hladina cholesterolu, jiné poruchy metabolismu tuků
• některé vrozené poruchy krevní srážlivosti

Životní styl

• kuřáctví – v porovnání s nekuřáky je riziko až 6× vyšší
• alkohol v množství přesahujícím 0,5 l 12stupňového piva nebo 0,5 cl tvrdého alkoholu nebo 2 dcl vína na den zvyšuje riziko všech typů cévních mozkových příhod
• nadváha a obezita
• některé drogy (kokain, LSD, heroin)

Neovlivnitelné faktory

• vyšší věk
• pohlaví (ženy v reprodukčním období jsou ohroženy méně než muži, po přechodu však stoupá riziko také u žen)
• dědičnost (v některých rodinách se onemocnění tepen srdce a mozku vyskytují již u mladších jedinců)