Duševních nemocí v současnosti zřejmě přibývá, psychická porucha může zhoršit tělesné onemocnění a naopak, řekl novinářům předseda Psychiatrické společnosti profesor Jiří Raboch. Počet pacientů, kteří v posledních deseti letech poprvé navštívili psychiatrickou ambulanci, se zhruba zdvojnásobil, přibylo ale i psychiatrů. Bezpochyby je i víc akutních zásahů na linkách důvěry a v krizových centrech, uvedl profesor.
Podle posledních zahraničních studií je nyní víc duševních nemocí v populaci než dříve, výsledek však může být dán tím, že je rozvinutější psychiatrická péče. Ale i studie, které toto berou v potaz, uvádějí, že například v USA se za posledních deset let výskyt deprese zdvojnásobil – u mužů, u žen, u mladých i u starých, uvedl Raboch. „Takže asi v současné společnosti těch duševních poruch skutečně přibývá,“ dodal.
Lidé s duševní poruchou se chovají jinak než lidé bez duševní poruchy. Hůře spolupracují na léčbě, častěji kouří, míň se hýbou, konzumují škodlivé látky. Stres zhoršuje různé tělesné choroby. Má vliv na srdečně-cévní onemocnění, cukrovku, obezitu, rakovinu. Třeba u lidí, kteří prodělali srdeční infarkt, prý třetina až pětina trpí také depresí.
Péče o duševní a tělesné zdraví by podle něj měla mít stejnou důležitost, ale pacienti jsou vedeni k tomu, aby mluvili o bolestech těla, ne o pocitech. V ordinaci není čas rozmlouvat o duševních stavech. Peněžní toky směřují do biologických přístupů k léčbě, ne psychologických. O tělesném zdraví se na medicíně učí šest let, o duševním čtyři týdny. Ne vždy je duševní nemoc rozpoznána a léčena, upozornil profesor.
Podle Světové psychiatrické asociace se 50 až 90 procent lidí s vážnou duševní poruchou vůbec neléčí. V ČR to ale bude asi méně než 50 procent, odhadl Raboch. Průměrný věk dožití je u lidí s vážnou duševní poruchou kratší o 30 až 60 procent. Ze třetiny je to způsobeno sebevraždou, ze dvou třetin neléčenou chorobou.
Podle německé studie z téměř 15.000 pacientů, kteří chodili k praktickému lékaři, 1600 trpělo depresí. Z toho rozpoznána byla u 38 procent pacientů a léčena u 23 procent.
Každoročně 10. října se slaví Světový den duševního zdraví. Při této příležitosti i dlouhodobě experti upozorňují, že na psychiatrickou péči se v ČR vydává asi 3,5 procenta ze zdravotnického rozpočtu. V západní Evropě je to šest až deset procent. Spolu se Slovenskem udává ČR nejmenší procento v EU. V roce 2009 to bylo asi 3,9 procenta, letos se to asi vrátí zpět, míní Raboch.
Vložit komentář