Jedním z vážných rizik turistických pobytů v zahraničí je nákaza vzteklinou. Pro neorganizované a dobrodružné cesty doporučují hygienici očkování. ČR je považována šestým rokem za stát bez vztekliny, jinak se ale nemoc vyskytuje téměř na celém světě. Riziko pro české občany by mohlo hrozit v zemích severní Afriky jako Egypt či Tunisko i na jihu Evropy, řekla vedoucí protiepidemického odboru pražské hygieny Zdeňka Jágrová.
Ne každý člověk, který přijde do styku s nakaženým zvířetem, onemocní. Všechny případy nakažení člověka vzteklinou však dosud skončily úmrtím. Jedinou šancí je očkování, které je účinné i při zpětném podání, pokud se očkovací látka aplikuje včas, nejlépe do dvou dnů od poranění. „Je nezbytné při nevyprovokovaném pokousání neznámým zvířetem ihned vyhledat ošetření,“ řekla Jágrová.
„Riziková je Afrika, Jižní Amerika, vnitrozemí Turecka, Rusko, Ukrajina, oblast Indie, kde je hodně toulavých psů,“ řekla primářka infekční kliniky nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová. Vzteklina se vyskytuje i v některých státech Evropy včetně Slovenska či Polska. V těchto zemích se nedá spolehnout na to, když člověka poraní divoké zvíře, že onemocnění nehrozí. Naopak bez vztekliny je Anglie a Španělsko, uvedla.
Podle statistik na vzteklinu ročně na světě zemře kolem 100.000 lidí. Od roku 1962 byly v Česku registrovány tři případy vztekliny u lidí, poslední člověk se nakazil v roce 1989 ve Vietnamu. V roce 1953 bylo na českém území zahájeno povinné očkování psů. Roku 1989 se zde zavedla vakcinace lišek. Počínaje letošním rokem skončila, uvedl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. ČR je nyní považována za zemi bez vztekliny.
Šestého července uplyne 125 let od prvního očkování proti vzteklině, které provedl roku 1885 mikrobiolog Louis Pasteur. Vzteklina sice patří k nejstarším známým onemocněním, ale ani současná moderní medicína na ni nezná účinný protivirový lék. „Lékařská veřejnost zatím považuje vzteklinu za onemocnění stoprocentně smrtelné,“ uvedla Roháčová.
Pouze v médiích se polemizuje, zda již na světě existuje pacient, který onemocnění přežil, sdělila Jágrová. U vztekliny je poměrně dlouhá inkubační doba čili interval od poranění či pokousání, v němž by se mohly objevit první příznaky onemocnění. Pohybuje se v rozmezí deset dní až rok. Mezi příznaky onemocnění patří horečka, nechutenství, bolesti hlavy a nervozita. Poté se přidávají nervové problémy. Nemocní trpí vážnými poruchami osobnosti, mohou mít záchvaty zuřivosti. Zvířata jsou nezvykle krotká.
Pokud člověka poraní neznámé zvíře nebo je podezření, že zvíře má vzteklinu, je nutné hned vymýt ránu mýdlem a proudem tekoucí vody, dezinfikovat ji a neprodleně vyhledat lékaře. Pokud se člověku napadenému nakaženým zvířetem podají očkovací látky, vytvoří si vlastní protilátky proti vzteklině a onemocnění se nerozvine.
Vložit komentář