Na rozdíl od běžných screeningových programů, které jsou zaměřeny na konkrétní orgán nebo konkrétní nádor, se MCED testy snaží současně zachytit signály většího počtu malignit. Tato metoda dokáže detekovat raná stádia desítek různých druhů rakoviny a nyní se z laboratorního konceptu posunula k reálně použitelné metodě.

O tom, kde v tomto smyslu aktuálně je české zdravotnictví a jak tuto novou metodu co nejlépe využít ve prospěch českých pacientů, diskutovali odborníci na kulatém stole, který v Poslanecké sněmovně uspořádal místopředseda Výboru pro zdravotnictví MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA (KDU-ČSL).

Novou metodou se v Česku jako jeden z prvních zabývá prof. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D. z Onkologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole, který byl odborným garantem kulatého stolu. „Včasný záchyt nádoru může zásadně ovlivnit možnosti léčby i prognózu pacienta. Přes velmi dobrou úroveň české onkologie a rozvinutost našich screeningových programů je dnes zhruba polovina nádorů diagnostikována až v pokročilých stádiích, kdy už je mnohdy pozdě. Potřebujeme doplnit naše možnosti včasné detekce,“ zdůrazňuje profesor Büchler.

MCED testy spolu s dalšími odborníky zkoumá již přes rok, v Brně se již uskutečnily i první zkušební odběry. „Není to revoluce, protože třeba v Německu, Polsku a dalších zemích se již tato metoda využívá několik let, ale pro českou onkologii a české zdravotnictví může jít o významný posun vpřed. Zásadní je zejména to, že u těchto metod je jen velmi malé procento ´falešných poplachů´ a naopak dosti vysoké procento spolehlivosti a přesnosti záchytu. Tato metoda představuje vhodný doplněk ke standardnímu screeningu, primárně se zaměřením na rizikové skupiny, a to v rámci klinických studií,“ doplňuje profesor Tomáš Büchler. Metodu zkoumalo již několik robustních zahraničních studií uskutečněních na desítkách tisíc pacientů. Hlavním technologickým limitem zůstává detekce nejčasnějších stadií rakoviny.

Jednotlivé technologie se liší. Některé analyzují fragmenty nádorové DNA a jejich genetické či epigenetické změny, například změny methylace DNA. Jiné pracují s RNA, proteinovými biomarkery nebo charakterem fragmentů volné DNA. Dalším směrem je vyhledávání cirkulujících nádorových buněk, tedy buněk uvolněných nádorem do krevního oběhu. U některých metod lze vedle samotného nádorového signálu odhadnout také pravděpodobný orgán jeho původu.

Potenciál těchto metod je významný zejména proto, že pro řadu závažných malignit dnes neexistuje populační screening. Zatímco v České republice fungují screeningové programy například pro nádory prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku nebo plic u vybraných rizikových skupin, mnoho dalších nádorů je stále zachyceno až v okamžiku, kdy způsobují klinické obtíže. Právě možnost odhalit některá z těchto onemocnění dříve, případně ještě před vznikem příznaků, je hlavním příslibem MCED metod.

„Nemyslím si, že bychom měli novou technologii nekriticky a okamžitě zavádět do plošného screeningu. Stejně tak by ale byla chyba tento vývoj pouze zpovzdálí sledovat a čekat, až řešení připraví někdo jiný. Česká onkologie má velmi dobrou odbornou úroveň, kvalitní data i organizovaný systém prevence. Měli bychom se proto tímto slibným vývojem v diagnostice dále aktivně zabývat, vyhodnocovat nové důkazy a diskutovat, zda a jak může přinést konkrétní prospěch českým pacientům,“ říká poslanec Tom Philipp. MCED testy nyní nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, lidé si je tak hradí sami. „Nejdříve musí vzniknout vědecký koncensus a teprve potom můžeme uvažovat o tom, že by pojišťovny začaly tyto odběry k včasným záchytům rakoviny hradit, např. starším rizikovým pacientům,“ doplňuje Tom Philipp.

Diskuse se věnovala také citlivosti a specificitě jednotlivých testů. Současná data ukazují, že některé technologie již dosahují velmi vysoké specificity a dokážou zachytit řadu různých nádorů. Jejich citlivost však není stejná u všech diagnóz ani všech stadií onemocnění a obecně bývá vyšší u pokročilejších nádorů než u velmi časných stadií. Velké klinické studie proto dále zkoumají především to, zda pravidelné používání těchto testů povede nejen k dřívějšímu stanovení diagnózy, ale v konečném důsledku také ke snížení úmrtnosti na nádorová onemocnění.

Účastníci kulatého stolu se zabývali i praktickou otázkou, jak by případné využití těchto metod mohlo zapadnout do českého systému prevence. MCED testy dnes nelze chápat jako náhradu zavedených screeningových programů. Pozitivní krevní test sám o sobě neznamená diagnózu nádoru a musí být následován cíleným vyšetřením, například zobrazovací metodou, endoskopií nebo biopsií. Stejně tak negativní výsledek nemůže s absolutní jistotou vyloučit přítomnost malignity.

Do diskuse se kromě lékařů zapojili také zástupci zdravotních pojišťoven, Ústavu zdravotnických informací a statistiky a pacientských organizací.

„Kulatý stůl je dobrým podnětem pro členy odborné společnosti, aby zpracovali studii a testovali tyto nové metody u pacientů s genetickou zátěží, tedy u těch lidí, kteří mají zvýšené riziko výskytu nádorového onemocnění,“ uzavírá poslanec Tom Philipp.

Foto: archiv PSP ČR