Přitom tři procenta z těchto dětí mají s řečí vážné problémy. Týká se to dětí z rodin střední třídy stejně jako chudších domácností.

Podle průzkumu, který zveřejnila vládní poradkyně pro komunikaci Jean Grossová, běží televize většinu dne nebo celý den ve více než čtvrtině britských domácností. Desetina dětí do dvou let má televizi ve vlastním pokoji, ve věku od pěti do sedmi let má vlastní televizi třetina Britů.

Grossová říká, že i když děti televizi samy nesledují, nedokážou kvůli vysílání sledovat řeč rodičů nebo sourozenců. Problémy s jazykem, které pak mají v pozdějším věku, mohou podle Grossové souviset s malou zkušeností s mluvou v raném období. „Naše mozky nejsou uzpůsobeny na to, aby se učily od strojů. Malé děti reagují na tvář, rozpoznávají obličeje svých rodičů,“ řekla.

Podle studie je prvním slovem, které se malí Britové naučí vyslovit, daddy, tedy táta. Až na druhém místě se pak naučí slovo mama. První slovo nejčastěji děti vysloví ve věku deseti nebo jedenácti měsíců. Dřív než v devíti měsících první slovo řeknou spíš děvčátka než hoši, a to v poměru 34 ku 27 procentům. Čtyři procenta Britů ale nevyslovila první slovo do dovršení čtyř let.

Spojovat aspoň dvě slova do vět začínají Britové nejčastěji ve věku 13 až 18 měsíců a i v tom si vedou lépe holčičky. Sedmnáct procent malých Britů se učí mluvit s potížemi, přičemž jenom polovině z nich dokázala pomoci terapie.

Grossová upozornila na to, že schopnost komunikace je pro lidi vůbec to nejdůležitější. „Podíl dětí, které se učí mluvit s potížemi, je příliš velký,“ řekla. Rodičům, jejichž rodným jazykem není angličtina, radí, aby děti naučili svůj jazyk a nesnažili se a ně mluvit anglicky. „Odborníci říkají, že v životě uspějí lépe ty děti, které dobře ovládají jazyk svých rodičů,“ řekla Grossová.