Život pacientům s diabetem řadu let výrazně zjednodušují diabetické senzory. Pravidelný selfmonitoring krevní glukózy se totiž považuje za nezbytnou součást léčby cukrovky a prevence jejích komplikací.

Historickým milníkem v léčbě diabetu se v roce 1921 stalo objevení inzulínu, který pomohl zachránit životy milionům diabetiků. Dneska už se bez něj pacienti s diabetem 1. typu neobejdou. Na glukometr si však pacienti museli ještě dlouho počkat. V roce 1975 se vyvinuly první senzory, jejichž neustálé zdokonalování vede v současné době k výraznému nárůstu jejich uživatelů. Právě pravidelná kontrola glykemických hodnot a včasné odhalení nemoci se považují u léčby diabetu za klíčové.

Hlídat hodnoty se vyplatí

Podle průzkumu, který pro společnost Abbott provedla výzkumná agentura Ipsos, se zjistilo, že až třetina pacientů s diabetem 1. typu si hladinu glukózy neměří pravidelně. Osoby s diabetem 1. typu, jejichž hladina glykémií se mění v krvi velmi rychle, jsou přitom na těchto údajích doslova životně závislí.

Je důležité však zmínit, že vedle monitoringu je u vypořádávání se s diabetem klíčový také zdravý životní styl a dodržování předepsané léčby. V každodenním životě je stěžejní selfmonitoring, tedy pravidelná a častá kontrola glykemických hodnot, díky které se předchází pozdějším závažným komplikacím. V případě, že ke kompenzaci hladiny glykémie dochází špatně, tak se zvyšuje riziko komplikací – zejména hrozí poškození ledvin s nutností dialýzy, poruchy zraku, které mohou vést až ke slepotě, syndrom diabetické nohy končící v krajním případě amputací či cévní postižení, jako jsou srdeční infarkty či mrtvice.

Díky pravidelnému a častějšímu měření hodnot se snadno předejde i závažným stavům, jako je příliš nízká nebo naopak příliš vysoká hladina cukru v krvi. U zdravých lidí jsou hodnoty nalačno uváděny od 3,6 do 5,6 mmol/l a po jídle od 3,3 do do 7,8 mmol/l, u osob s diabetem se však rozmezí individuálně velmi liší. A proto možnost individuálního nastavení hodnot moderních diabetických senzorů je pro stabilnější kompenzaci diabetu velmi efektivní.

Když krev hlídá „padesátikoruna“

Na rozhraní 20. a 21. století na trh vstoupily systémy nepřetržitého monitoringu glukózy, které způsobily skutečnou revoluci v péči o nemocné s diabetem. Tento chytrý systém se skládá z malého jednorázového senzoru umístěného těsně pod kůží a přijímače, do kterého se data bezdrátově přenášejí. Senzory mají oproti klasickým glukometrům i několik dalších výhod – diabetici si třeba nemusí kontrolovat své hodnoty pomocí bolestivých a nepříjemných vpichů do prstu. Moderní senzory samostatně monitorují hladinu krevního cukru a neustále snímají hodnoty pacienta.

Ty nejnovější nabízí i další funkce pro snadnější měření v podobě alarmů, které pacienty upozorní na příliš nízkou nebo naopak příliš vysokou hladinu glukózy v krvi nebo umožňují skenování pouze za pomoci mobilního telefonu. Takový senzor nabízí společnost Abbott, která letos uvádí na český trh svůj senzor FreeStyle Libre 2 s volitelnými alarmy.

Mnoho senzorů taktéž poskytuje diskrétnost, jelikož se snadno “schovají” pod oblečení – zpravidla jsou umístěny na zadní straně paže a jejich velikost odpovídá přibližně padesátikorunové minci. Používání je velmi komfortní a jednoduché. Senzor poskytuje uživatelům dostupná data naměřená za posledních 8 hodin, i trend jakým se hodnoty budou vyvíjet. Díky tomu mají osoby s diabetem lepší kontrolu nad svojí nemocí a diabetolog pak může lépe nastavit či upravit léčbu.

Nově na český trh přichází senzor FreeStyle Libre 2. Pacienti s diabetem 1. typu mají navíc zařízení plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění od 1. dubna 2023.