Historie příjmu soli

Ve fylogenezi – vývoji druhu homo sapiens – člověk přijímal ve stravě zprvu podstatně vyšší podíl draslíku než sodíku. Teprve později se zavedením zemědělství a chovu hospodářských zvířat vyvstala nutnost konzervovat potraviny, zejména maso a k tomu se výborně hodila sůl – NaCl. V současnosti jsou lidé uměle přeorientováni na zvýšenou spotřebu sodíku, což se mimo jiné projevuje také zvýšením krevního tlaku.

Programování organizmu hospodaření se sodíkem

Lidská populace dlouhá tisíciletí přijímala v potravě vysoký podíl draslíku a jen málo sodíku. Pro organizmus je ovšem příjem sodíku nezbytný, je to důležitý faktor udržování vnitřního prostředí. Proto se ve fylogenezi organizmus naučil šetřit se sodíkem, především tím, že se sodík intenzivně vstřebává z primitivní moči, takže v konečné moči je jeho koncentrace nízká. Tento mechanizmus je geneticky podmíněný a při zvýšeném příjmu soli ledviny nejsou schopny nadbytek sodíku vyloučit.

Spotřeba soli žádoucí a skutečná

Spotřeba soli ve vyspělých zemích se pohybuje nad 10 g/den u dospělých jedinců, bohužel často je ještě významně vyšší. Přitom doporučovaná dávka se pohybuje mezi 3 – 5 g na den pro dospělého, u dětí ještě méně – pouze 1-3 gramy/den.

Pouze komplexní prevence nadměrného příjmu soli může mít požadovaný efekt. To znamená snižování příjmu soli nejen omezeným přisolováním jídel v domácnostech, ale hlavně ve veškerých potravinách, protože asi 70-75 % soli přijímáme už právě v hotových potravinách, zvláště v konzervovaných.

Například ve Velké Británii se podařilo během posledního desetiletí cílenou osvětou mezi laiky snížit příjem soli na jednu osobu z 9 g/den na 6 g/den a krevní tlak se u vybraných jedinců s hypertenzí významně snížil.

Je prokázán i vztah obezity a nadměrného příjmu soli. Slaná jídla vyvolávají pocit žízně a zvýšenému pití nápojů (zejména u pubescentů a adolescentů) s vysokým obsahem cukru (soft drinks). Například dva litry coly obsahují tolik sacharidů, jako ve 27 kostkách cukru. Tento zvýšený kalorický příjem má za následek výrazný nárůst obezity již v dětském věku. Přitom je prokázáno, že obezita je jeden z významných rizikových faktorů pro vznik hypertenze. Tato skutečnost je patrná v současné době ve všech vyspělých zemích a negativně ovlivňuje zdravotní stav celé populace.

Včasná intervence je nezbytná

Snížení příjmu soli již u kojenců se projeví později významným snížením krevního tlaku v pozdějším věku (výsledky především holandských prospektivních studií skupiny J. Geleijnse a spol.) Bylo prokázáno, že při snížení příjmu soli intervenčním zásahem, dietou u dospívajících adolescentů s hraničním krevním tlakem (prehypertenze) se podařilo významně snížit diastolický krevní tlak a zvýšit vylučování sodíku.

Světová zdravotnická organizace (WHO) redukci příjmu soli ve stravě řeší ve svém Akčním plánu pro implementaci Evropské strategie na prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí 2012-2016. Cílem je snížit příjem soli na 5 g (2000mg sodíku) na osobu na den. Plán doporučuje zavedení Národního akčního plánu na snižování obsahu soli a zapojení většího množství aktérů. Podle WHO je snížení příjmu jednou z nejvíce nákladově efektivních a cenově dostupných intervencí .

Fakta o spotřebě soli a hypertenzi

• Spotřeba kuchyňské soli (NaCl) v České republice je enormně vysoká a to jak v dospělosti, tak v dětském věku a dospívání. Pediatři upozorňují, že zbytečně vysoký příjem soli u vyvíjejícího se organizmu může „naprogramovat“ zvýšení krevního tlaku v dospělosti.

• V klinických studiích omezení příjmu soli vedlo k významnému snížení krevního tlaku, především u jedinců, u kterých byla již hypertenze prokázána. I když se tento pokles často pohybuje jen v oblasti několika torrů, i toto poměrně malé snížení významně snižuje výskyt srdečního infarktu a náhlých mozkových příhod.

• Méně známý je fakt, že významná hypertenze v dospělosti vede i k poškození ledvin, které v řadě případů končí jejich selháním s nutností náhradní léčby dialýzou a transplantací.

• Je třeba věnovat pozornost příjmu soli již u kojenců a malých dětí, její vysoký příjem může „naprogramovat“ pozdější hypertenzi. Frekvence zvýšeného krevního tlaku u adolescentů v poslední době stoupá. Především v rodinách, kde se vyskytuje u rodičů hypertenze, by měl být u potomků sledován častěji krevní tlak.

• Snížení denní dávky příjmu NaCl lze zajistit pouze tehdy, pokud se uvedeného programu zúčastní výrobci potravin, neboť omezení solení stravy připravované v domácnostech představuje vzhledem k celkovému dennímu příjmu NaCl pouze nevýznamné množství, asi 80 % soli totiž jedinec přijímá v komerčně dodávaných potravinách. Z pohledu průmyslu je nutné najít konzervační přípravek, který by nahradil kuchyňskou sůl. Řešením může být například směs chloridu sodného a draselných solí.