Zvýšená denní spavost, projevující se opakovanými neovladatelnými záchvaty několikaminutového spánku, se označuje jako narkolepsie. Pacient mimovolně usíná během dne, například při jídle, dokonce může usnout i v zubařském křesle. Nemoc mohou provázet i výpadky svalového napětí. Ochablost svalů se objevuje například při emočním rozrušení. Postiženému se třeba podlomí kolena, když se lekne automobilu. Příznaky jsou podobné jako u epilepsie, řekla profesorka Soňa Nevšímalová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (1. LF UK a VFN).
Spánek trvající několik hodin se označuje jako hypersomnie. Při ní mají i po delším nočním spánku nemocní tendenci k usínání během dne. Usínání sice lze kontrolovat, ale spánek přes den trvá i několik hodin. Spavost se dá tlumit léky.
Poruchy spavosti u dětí zkoumá v devíti evropských zemích projekt nEUroped. Nejčastěji se objevují mezi 13. a 18. rokem. Často vznikají druhotně, například při genetických a nádorových onemocněních mozku. Ovlivňují školní prospěch, děti jsou často introvertní, řekla Nevšímalová. Zatím je však na světě jediný známý pacient, u kterého byla prokázána jako příčina genetická mutace, řekla.
Zvýšená spavost se projevuje po mozkových poraněních, podle studie nově vzniká porucha spánku u tří čtvrtin nemocných. Dokonce spavost může být prvním příznakem Parkinsonovy nemoci, řekl profesor Karel Šonka z 1. LF UK a VFN.
V pátek se v Praze koná mezinárodní sympozium o těchto spánkových poruchách u příležitosti nedožitých 90. narozenin zakladatele spánkové medicíny v ČR Bedřicha Rotha. Docent Roth se soustředil zejména na dopad poruch spánku a jako první upozornil na jejich souvislost s depresí.