Od první doložené transfuze krve v Česku uplyne 130 let

Transfuze, krevní převod, je podání krve získané od dárce příjemci. První zmínky se nalézají už ve starém Egyptě, Řecku či Římě, ale až od 17. století po objevu krevního oběhu v roce 1616 se vyskytují první doložené převody krve, napřed mezi zvířaty a později ze zvířete na člověka. První přímou transfuzi krve od člověka k člověku uskutečnil v roce 1818 britský profesor porodnictví James Blundell v Londýně. V českých zemích se jako první před 130 lety (12. srpna 1879) pokusil o záchranu lidského života transfuzí beránčí krve pražský lékař Antonín Erpek.

Po Blundellově úspěchu se transfuzemi začali zabývat i v dalších evropských zemích. Zásah se však používal jen v krajních případech, zejména v porodnictví po těžkých krváceních. V roce 1875 už soupis obsahoval 478 případů, u 129 z nich se ještě jednalo o převody zvířecí krve, většinou ovčí. Avšak jen méně než polovina ze všech transfuzí dopadla příznivě, ostatní provázely vážné komplikace často končící smrtí.
V českých zemích se v této době transfuze lidské krve neprováděly. V roce 1879 při pokusu zachránit čtyři umírající ženy na pražském gynekologickém oddělení profesora Jana Strenga (dnešní Všeobecná fakultní nemocnice) tak lékař Antonín Erpek musel použít krve beránčí. Jeho zákrok ve třech případech vyústil v těžké komplikace a jedna žena zemřela.
Jako první v Čechách začal transfuze lidské krve při chirurgických výkonech používat profesor Karel Maydl (1853 až 1903), zakladatel moderní české chirurgické školy.
Transfuze lidské krve jako léčebná metoda se rozvinula až ve 20. století. Její úspěšnost, respektive bezpečnost umožnil především objev krevních skupin v roce 1900 vídeňským patologem Karlem Landsteinerem. Ten objevil tři skupiny a označil je A, B a C. O rok později jeho kolegové popsali čtvrtou skupinu AB.
Nezávisle na nich v roce 1907 popsal čtyři krevní skupiny český psychiatr Jan Janský. Při zkoumání, zda u některých duševních onemocnění lze najít změny ve složení krve, rozdělil podle srážlivosti krve pacienty do čtyř skupin, které označil římskými číslicemi. Značení krevních skupin tak jak je známe dnes – A, B, AB a 0, tedy podle Landsteinera, se sjednotilo ve 30. letech minulého století.
Landsteiner byl za svůj výzkum oceněn v roce 1930 Nobelovou cenou. O deset let později s Alexandrem Weinerem objevil další tajemství krve. Odhalil existenci Rh faktoru, čímž vysvětlil do té doby zbylé záhadné reakce příjemců. Tento důležitý krevně skupinový systém je daný přítomností (Rh pozitivní) nebo chyběním (Rh negativní) určitých znaků na povrchu červených krvinek, zejména nejsilnějšího antigenu D. Tyto objevy, spolu s vyřešením problému srážení krve pomocí citrátu sodného, definitivně zajistily imunologickou bezpečnost transfuzí.
Transfuze krve, kterou lze považovat za specifický případ transplantace orgánu, je nezbytnou součástí moderní péče o zdraví. Při správném používání může zachránit život a zlepšit zdravotní stav, darovaná krev však musí být stejné nebo kompatibilní krevní skupiny jako krev příjemce.
V české populaci je nejčastější výskyt skupiny A (42 procent) a 0 (39 procent), která je univerzálním dárcem. Nejméně je zastoupena skupina AB (čtyři procenta), která je univerzálním příjemcem. Zhruba 90 procent obyvatelstva je Rh pozitivní.
Krev, a její složky plazma, krevní destičky, bílé a červené krvinky, se pro medicínské účely získává především od bezpříspěvkových dárců. Toto dárcovství má v Česku již devětačtyřicetiletou tradici. Vloni bylo v 76 odděleních a pracovištích transfuzní služby provedeno 718.498 odběrů od 239.701 dárců. Evidováno je přes 300.000 dárců, ideálně by jich podle doporučení Světové zdravotnické organizace mělo být 400.000, tedy čtyři procenta dárců v populaci.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.