Podle ní stokilový člověk vydá při jízdě na kole nebo při plavání za půl hodiny tisíc kilooulů, to je energetická hodnota čtyřiceti gramů čokolády, 250 gramů kuřecího masa nebo kilogramu rajčat. Pokud sportuje doporučených padesát minut, spálí dietní oběd, jehož energetická hodnota by se měla pohybovat mezi 1300 až 1600 kilojoulů.

Tělo i v naprostém klidu spotřebovává energii pro zachování životních funkcí. Po hodině intenzivního cvičení pracuje klidový metabolismus ve vyšších otáčkách dalších 48 hodin.

„Svalové buňky mají po ukončení pohybové aktivity vyčerpané zásoby cukru a vyžadují další dodávku. Tu berou z jídla a vnitřních tukových rezerv,“ vysvětluje odbornice. Odměnou za tělesnou aktivitu tedy jsou nejen kalorie spálené během ní, ale i kalorie spálené „zadarmo“ po tréninku.

Podle Knosové přináší pravidelné zrychlování metabolismu dokonce významnější ztráty kalorií než okamžitý výdej při cvičení.

Čím více svalů člověk má, tím větší je jeho metabolický výdej. Svalovina v klidu spotřebovává energii z mastných kyselin, které jsou jednou ze složek tuků. Budování svalů je vhodné pro hubnutí i udržení ideální váhy.

Pokud člověk hubne pouze dietou, je až čtvrtina úbytků váhy ze svalů. Tím si snižuje klidový metabolismus a následně hubne s většími obtížemi.

Kdo ale kombinuje dietu se cvičením alespoň dvakrát za týden po dobu minimálně půl hodiny, svalovinu při hubnutí neztrácí.

„Je důležité zmínit, že díky samotnému cvičení dosáhne ideální váhy málokdo. Pohyb znamená třicet procent úspěchu při hubnutí, změna stravovacích návyků zbylých sedmdesát. Nejlepší cestou k trvalé redukci váhy bez zdravotních rizik a nepříjemného jo-jo efektu je proto kombinace diety a vhodného pohybu,“ shrnula Knosová.