Hřib, u kterého si člověk není jistý, lze prý klidně zasyrova ochutnat a pak jej vyplivnout. Pokud hříbek nechutná dobře, je třeba hořký, Klán radí jej nesbírat. Takovéto ochutnání prý nezpůsobí žádné zdravotní potíže.

Stejné pravidlo ale neplatí u ostatních druhů hub. Jedovaté houby jiného druhu než hřibovitého totiž mohou otravu způsobit ihned, jen při pouhém ochutnání. Třeba jed muchomůrky zelené působí na organismus okamžitě, otrava se rozšíří do celého těla a bez lékařské pomoci zničí člověku játra. Zasyrova je prudce jedovatá muchomůrka navíc velmi chutná, což může lidi zmást.
„Češi sbírají kde co,“ konstatoval soudní znalec na toxikologii Klán. Místo holubinky si tak prý někdy donesou domů čirůvku, místo pýchavky třeba pestřec. Denně pak Klánovi na Národní referenční laboratoř volá šest až deset lékařů, kterým přijde pacient s příznaky otravy z hub.

Výjimkou prý nejsou ani přiotrávení cizinci, třeba Vietnamci nebo Mongolové. Ti sice ve své domovině hřiby nesbírají, ale po vzoru Čechů se taky občas vydají s košíkem do lesa. Protože ale houbám nerozumí, sbírají, co najdou.

Pokud člověk omylem sní jedovatou houbu a udělá se mu nevolno, měl by se snažit vyvolat zvracení, sníst živočišné uhlí a vypít co nejvíce tekutin. V žádném případě to nesmí být alkohol nebo mléko. Důležité je přivolat lékařskou pomoc. Pro stanovení vhodné léčby je třeba přinést k lékaři vzorek požitých hub.

Ročně se v Česku přiotráví houbami kolem 400 lidí, zemřou maximálně čtyři. Pokud se lidé přiotráví po požití hub v restauraci, není to prý většinou proto, že by se do hospod dostaly jedovaté houby. Častější spíš je to, že v kuchyni houby špatně skladovali. Problém s tím mají třeba asijské restaurace.