Moje maminka (73 let) měla v polovině prosince 2014 úraz-zlomenina kotníku. Tento byl operován (žebřík, šrouby, stahovací šroub – ten by měl jít časem pryč). Cca po týdnu byla propuštěna. Protože měla problém s chozením s klasickými berlemi pro velkou bolest v podpaží, používala francouzské hole. Domů byla propuštěna s 2 injekcemi proti trombóze. Za 6 dnů po propuštění kontrola na chirurgii, kdy byla bolestivost lýtka. Sundána sádra, vytahány stehy. Na dotaz, zda se dále nebude pokračovat v prevenci proti trombóze, mi pan doktor odpověděl, že nikde nic není psáno v propouštěcí zprávě, tak ne. Zarazil mne přístup. Další kontrola za dva týdny a to již měla maminka bolesti v lýtku, otok… Pan doktor konstatoval vše v pořádku (byl udělán RTG snímek), po dalších dvou týdnech již velké bolesti, otok, nemohla se lýtka ani dotknou, udělán opět RTG, dle chirurga vše ok a nastala fáze rehabilitace, která byla bolestivá a pro maminku až nesnesitelná. V té době jsem již byla domluvena na konzultaci s jiným lékařem, protože stav byl stále horší. Při rehabilitaci 19. 2. 2015 (asi 4. v pořadí) již maminka vysloveně prosila paní doktorku, že to nezvládá a že je něco špatně. Odeslána na chirurgii, kde pan doktor zhodnotil, že se mu nezdají cévy, okamžitě odebrána krev a odeslána na speciální vyšetření cév a po tomto ihned hospitalizována na interně pro problém: trombóza.
Na toto jsem poukazovala při každém předchozím vyšetření. Šest dnů byla hospitalizována na interně – dvakrát denně injekce, při tom warfarin ne vždy – zvykání. Po šesti dnech popuštěna s warfaninem (26.2.2015). Problém je však i z chirurgického hlediska, odeslala jsem veškeré snímky a zprávy již zmíněnému lékaři, ten konstatoval, že noha je špatně operovaná, na jedné kosti rozdíl sednutí 4 mm, na druhé kosti 3 mm. Samozřejmě jsem se dověděla, že dokud nebude v pořádku trombóza, je nemožné něco dělat. Po propuštění mne z interny ošetřující lékařka informovala, že průběžně bude dělat krevní odběry obvodní lékařka, za 3 měsíce opět speciální cévní kontrola. Dnes, 27.2. 2015, maminka sundala obvaz, noha byla modrá až fialová, po obkladu se barva nohy stabilizovala do normálu. Volala jsem na internu ošetřující lékařce, hodnocení: pokud by se stav opakoval, noha byla studená, tak volat záchranku. Nevím, co dělat… Jsem zaměstnaná, bydlím 100 km od maminky, mám celkem strach, protože nejsem schopna s ní být dnes a denně. Také doporučena nějaká strava při trombóze, bohužel nevyspecifikovaná – úplně minimálně…
Prosím, co mám dělat? Jakou stravu mamince zajistit, na co se případně připravit. Doporučili i cvičení s nohou. Má lehce cvičit. Absolutně mám málo informací. Děkuji předem za informace.
To, že jde o zanedbání péče (chirurgie, kde byla operována – antitrombotická léčba měla trvat alespoň 3 týdny), jste si zřejmě uvědomila. Otázkou je, co dále. Maminka potřebuje denní péči a dozor.
Je několik možností:
- Ústav následné péče, kde leží pacienti na doléčení po takových to stavech (i moje maminka tuto hospitalizaci absolvovala). Tam přicházejí lidé, u nichž je předpoklad návratu do svého prostředí do 3 měsíců od přijetí.
- Do přílohy e-mailu Vám dávám kapitolu knížky, jejíž jsem spoluautorkou, kde jsou vyjmenovány všechny formy sociální péče – domácí pečovatelka, příspěvky na sociální péči, respitní péče, denní stacionáře – možností je opravdu dost – jsou právě pro ty případy, kdy jsou děti zaměstnané a o rodiče se starají profesionální ošetřovatelé. I my jsme mamince platili ošetřovatelku, kterou měla maminka velmi ráda.
Jen pro úplnost dodávám, že si na postup a neposkytnutí informací můžete písemně stežovat na:
- Ředitelství zdravotnického zařízení, kde byla maminka léčena,
- Na pobočce zdravotní pojišťovny, kde je meminka pojištěna
- U okresního sdružení České lékařské komory.
Trvejte na poskytnutí informací. Pokud dala maninka písemný souhlas, že máte být informována, je vám lékař povinen informace poskytnout.
Držím palce!