zilni-tromboza

Žilní trombóza

V posledních letech se o žilní trombóze mluví čím dál častěji. A oprávněně. Celosvětově se ročně objeví miliony případů a více než u jedné třetiny nemocných se dostaví (často bez varovných příznaků) vážná až smrtící komplikace – plicní embolie (viz dále). Tromboembolie je třetí nejčastější příčinou úmrtí ze srdečně-cévních onemocnění, hned po infarktu myokardu a mozkové mrtvici.

Unikátní vlastnosti krve

Krev je vybavena mnoha důmyslnými systémy, které udržují její relativně stálé složení a vlastnosti, k nimž patří patřičná „hustota“ a „tekutost“. Ty jsou nutné, aby mohla krev proudit cévami a roznášet po těle živiny a kyslík a odvádět z tkání oxid uhlíku a nepotřebné či škodlivé metabolické zplodiny. Navíc však je vybavena schopností, díky níž nevykrvácíme při sebemenším úraze z poškozené cévy. Tou vlastností je krevní srážlivost. Krev umí vytvořit v místě poškozené cévy sraženinu (koagulum), která „zalepí“ otvor v cévě. Jde o složitý proces, který je „kontrolován“ dokonalou souhrou výstelky cév (endotelu), krevních destiček a kaskády reakcí srážlivých a protisrážlivých faktorů a který je omezen jen na místo poškozené cévy.

Porušená rovnováha

Za normálních okolností jsou srážlivé a protisrážlivé faktory v „křehké“ rovnováze. Při jejím vychýlení může dojít k nebezpečnému krvácení (jako například u lidí s vrozenou poruchou krevní srážlivosti – u hemofiliků), nebo naopak k zvýšené tvorbě krevních sraženin (tzv. trombů) i v nepoškozených cévách. Utvoří-li se krevní se trombus žíle, která odvádí krev z postižené oblasti, a ucpe ji, pak se krev v žíle hromadí, z krve uniká tekutina. Tím se krev „zahušťuje“ a to přispívá k zvětšování trombu, případně k vzniku dalších.

Nejčastěji dochází k tvorbě trombu v hlubokých žilách dolních končetin, ale ani jiné lokalizace nejsou vyloučené. Postižená končetina bolí. Pro hlubokou žilní trombózu jsou typické bolesti v lýtku, případně ve stehně. Často končetina oteče, může zmodrat až zfialovět, nebo naopak v nejtěžších případech zbledne.

Jak ji poznat a čím léčit?

Zkušený lékař pozná typickou žilní trombózu dolních končetin „od pohledu“ a podle toho, co mu pacient řekne. Někdy jsou však příznaky méně charakteristické, nebo zastřené užíváním léků. Podezření na toto onemocnění potvrdí spolehlivě ultrazvukové vyšetření, kontrastní rentgenologická flebografie nebo radionuklidové vyšetření doplněné o laboratorní test (vyšetření D-dimerů).

Léčba závisí na závažnosti a lokalizaci trombózy. V těch nejzávažnějších vyhrazených případech, kdy jsou ucpány velké cévy a pacient je bezprostředně ohrožen na životě, je možné provést tzv. místní nebo systémovou trombolýzu (rozpuštění krevní sraženiny speciálním lékem) za pečlivé kontroly (ultrazvukové a laboratorní), aby se předešlo druhému extrému – krvácení. Druhou možností je odstranění trombu chirurgicky (trombektomie), což je opět vyhrazeno těm nejvážnějším případům.

„Normální“ hluboká žilní trombóza dolních končetin se léčí injekcemi tzv. nízkomolekulárního heparinu či fondaparinuxu (jakýsi „syntetický heparin“), což jsou látky, které zasahují do mechanismu tvorby trombu a jeho odbourávání. Měly by být podávány asi 5 – 7 dní a současně, nebo následně by měla být dlouhodobě užívána protisrážlivá léčba, které se ne zcela správně říká „ředění krve“. Obvykle se podává warfarin, který snižuje srážlivost krve a brání opakování vzniku trombózy. Jeho dávkování musí být stanoveno velmi pečlivě, proto se jeho účinky sledují opakovaným vyšetřováním tzv. protrombinového času, což je údaj vypovídající o tom, jak rychle se vytvoří krevní sraženina. V praxi se používá standardizovaná forma, která umožňuje snadné porovnávání výsledků – tzv. INR (international normalized ratio). Jeho hodnota je u zdravých osob 1,0; u pacientů léčených warfarinem by měla být v rozmezí 2,0 – 3,0.

Délka léčby záleží na mnoha okolnostech. Pokud byla příčinou okolnost, která pominula (například trombóza po úraze, viz dále), pak léčbě trvá 3 – 6 měsíců (až 1 rok). Pokud jde o trvalý skon k tvorbě trombů, pak může být léčba celoživotní. Warfain má také nežádoucí účinky, neměly by ho užívat těhotné ženy, protože může vážně poškodit plod, nesnáší se s mnoha léky a alkoholem, jeho účinky ruší vitamin K, takže je nutné při jeho užívání dodržovat určitou dietu (nevhodná je například listová zelenina). Proto se hledají nové možnosti léčby. Nadějní jsou dva adepti dabigatran etexilát a rivaroxaban, v současnosti se používají k zajištění pacientů po operaci velkých kloubů.

Vážné komplikace

Proč tolik povyku kolem toho, když se trochu krve srazí v žíle? Nejde totiž jen o samotnou sraženinu, která brání správnému krevnímu oběhu v postižené části těla, ale o důsledky, které může mít. Tou nejvážnější je tzv. plicní embolie. Při této vážné nemoci se trombus nebo jeho část „utrhne“ a krví pluje do plic, kde ucpe plicní tepny. Velká, masivní embolie, která uzavře buď hlavní plicní tepny, nebo větší část jejich větví je smrtelné onemocnění. Může přijít bez varování, bez příznaků, kdy nemocný padne do bezvědomí, po němž následuje rychlé úmrtí. Někdy se příznaky objevují postupně dny až týdny. Embolie se může projevit dušností, pocitem nedostatečného dechu, bolestí na hrudníku, slabostí, únavou, bolestí hlavy…

Opakované mírnější embolizace mohou způsobit tzv. plicní hypertenzi, tedy zvýšení krevního tlaku v plicním krevním oběhu. Ta nezvratně poškozuje plíce a oběhový systém.

K těm „méně závažným“ komplikacím patří poškození žíly a krevního oběhu v místě trombózy, tzv. posttrombotický syndrom. Hluboké žíly špatně odvádějí krev, tkáně a kůže jsou ohroženy otoky a nedostatkem živin. Důsledkem je pak například bércový vřed.


Prozdravi.cz

Prozdravi.cz

Častější, než se předpokládá

Je mnoho důvodů, proč včas a správně diagnostikovat hlubokou žilní trombózu. V evropské populaci se vyskytuje u 148 na 100 000 obyvatel a plicní embolie u 95 ze 100 000 osob. Tromboembolie se podílí na celkové úmrtnosti 12 %, což představuje celkem 370 000 úmrtí za rok. V 93 % jde o náhlou smrt, nebo nediagnostikovanou či neléčenou hlubokou žilní trombózu. To znamená, že jen pouhých 7 % zemřelých bylo správně diagnostikováno a pak i léčeno. Zároveň je doloženo, že nerozpoznaná tromboembolická nemoc je až 14krát častější příčinou smrti než poznaná a léčená příhoda.

Co způsobuje trombózu?

Rádi bychom se trombóze i embolii vyhnuli. Ne vždy to však je v našich silách. Mnozí z nás dostali do vínku (v genetické výbavě po předcích) vrozený sklon k tvorbě žilních sraženin. Nejznámější je tzv. leidenská mutace, ale je jich mnohem více. Sklon k tvorbě sraženin (trombofilní stav) provází i některé choroby, například onkologická, ale i mnohá další onemocnění. Trombofilní stav je vyvolán i přítomností určitých protilátek v krvi (antifosfolipidový syndrom).

Na vzniku trombózy se vždy podílí několik faktorů. Kromě již zmíněných trombofilních stavů je známa řada provokačních faktorů, tedy jakýchsi spouštěcích mechanizmů. Mezi nejsilnější provokační faktory patří především „velké“operace (kloubní, břišní, onkologické), vážné úrazy, dlouhodobá nepohyblivost, užívání některých léků. Tyto silné provokační faktory jsou obvykle důvodem k preventivnímu podávání protisrážlivých léků.

K ostatním („slabším“) provokačním faktorům počítáme sádrovou fixaci končetin, dlouhý let, těhotenství a šestinedělí, déle trvající léčbu kortikoidy. K vzniku trombózy přispívá kouření obezita, hormonální antikoncepce a hormonální substituční terapie. Pravděpodobnost vzniku trombózy stoupá s věkem.

4 komentáře “Žilní trombóza”

  1. Robert M. 23.1.2015 15:07

    Je dostačující léčba trombu v lýtku lékem Xarelto?Zlomil jsem si kotník a přetrhl vazy.Po operaci noha v sádře a propuštění do domácí léčby.Po 7dnech kontrola na chirurgii kde mi zjistili po sonografickém vyšetření trombozu v levém berci.Dnes je to 6 týdnů po operaci a tromb nezmizel.Jen chci vědět zda byl postup léčby v pořaku.Dekuji

    • Hezký den, taky myslím, že tady se tvůj příspěvěk ztratí a nikdo ti na něj nedokáže odborně odpovědět. Zkus ho napsat sem http://www.hledamzdravi.cz/poradna/ , v pravé části stránky je formulář nadepsaný „zeptejte se“. Dotaz se pak dostane do kvalifikovanějších rukou 🙂

  2. Lukáš 26.1.2015 13:26

    Dobrý den Roberte, náhodou jsem narazil na váš komentář a myslím, že byste jej měl položit v Poradně, kde je na podobné dotazy připravený formulář. Na dotazy položené v Poradně odpovídá paní doktorka Šimůnková. Několikrát už mi pomohla radou a vysvětlením.
    Pod články diskutují čtenáři a není pravděpodobné, že z jejich strany byste se dočkal odborné rady.
    Přeji brzké uzdravení.

  3. warfarin jed na potkany PROBOHA už ten jed nepoužívejte vy jedni „lékaři“

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.