Perkutánní koronární intervence (PCI), dříve perkutánní transluminální koronární angioplastika (PTCA), je moderní účinná metoda, která katetrizační cestou odstraňuje některé typy zúžení či uzávěrů věnčitých tepen. Přes stehenní tepnu je k ústí postižené věnčité tepny na srdci zaveden vodicí katetr. Skrze něj je pak do samotné věnčité tepny po velmi tenkém a ohebném drátku zaveden balonkový katetr do místa zúžení. Tady se postupně balonek rozpíná až dojde k rozšíření postižené cévy. Do takto roztažené cévy se pak ve většině případů zavádí jemná kovová síťovitá trubička – intrakoronární stent, který ji zpevní a zabraňuje případnému novému zúžení.

PTCA je účinná nejen u chronických a dlouhodobě stabilních koronárních postižení, ale především v léčbě akutního infarktu myokardu, kde je v současnosti prováděna jako metoda první volby u více než 90 procent nemocných. Když u pacienta nedojde ke komplikaci, odchází z nemocnice po sedmi až 10 dnech.

V organizaci léčby akutního infarktu myokardu tak patří České republice špičkové postavení v Evropě i ve světě. Doporučení České kardiologické společnosti z roku 2002, v nichž je katetrizace určena jako hlavní metoda léčby akutního srdečního infarktu u všech nemocných, u nichž může být provedena do 90 minut od stanovení diagnózy, téměř doslova převzala Evropská kardiologická společnost a později i společnosti v Americe.

Pacientům slouží síť katetrizačních pracovišť s nepřetržitým provozem. Ročně podstoupí PTCA více než 22.000 pacientů, z toho přes 6500 výkonů je u postižených akutním infarktem.

Soustředěním pacientů s infarktem do kardiologických center klesla úmrtnost na infarkt v Česku za posledních 15 let na polovinu. Od roku 2009 úředně funguje síť 17 kardiocenter. Z nich 11 pracovišť má statut komplexních kardiocenter, která zajišťují péči o zvlášť nákladné a složité případy v kardiochirurgii, a některá také transplantace srdce. Centra jsou v krajských městech, jen v Praze fungují čtyři. Z žádného místa v republice to ale není do kardiocentra dál než 60 kilometrů.

Největším kardiocentrem v Česku je pražský IKEM, který poskytuje nejširší spektrum metod diagnostiky a léčby srdečních onemocnění u dospělých. O dlouholeté zkušenosti a tradici svědčí řada prvenství, například provedení první selektivní koronarografie v roce 1971 či již zmíněná první koronární angioplastika v roce 1981. O 11 let později, v roce 1992 použil Michael Želízko angioplastiku u akutního infarktu myokardu. Na to pak navázal první komplexní program PCI u infarktu myokardu v Česku.

Zda je při léčbě ICHS vhodnější koronární angioplastika či aortokoronární bypass, určí lékař podle typu a rozsahu postižení. Stent je spíše akutním řešením v případě zprůchodnění jedné postižené cévy. Pokud je tepna zúžena na dlouhých úsecích nebo v místech větvení, případně je zcela uzavřena či je postiženo více tepen najednou, je jednoznačně vhodnějším řešením bypass. Pacientovi totiž zajistí dlouhodobější ochranu, stent může časem zarůst a krevní průtok je pak znovu omezen. Ve vyspělých zemích patří aortokoronární bypass k vůbec nejčastějším plánovaným operacím. V IKEM, který je lídrem v těchto operacích, ročně provedou kolem 700 bypassů. Podle kardiochirurgů je to zcela rutinní a nejradikálnější léčba ICHS.