Slunce nabírá na intenzitě, teploty lámou rekordy, lidé odhodili svršky včetně čepic a šátků – a ne všechny před paprsky chrání jejich bujná kštice. Ti, kterým vlasový porost pomalu ubývá, by se měli „mazat“ krémem s ochranným faktorem nebo nosit pokrývku hlavy. Ochrání se tak před aktinickou keratózou, což je onemocnění kůže jež může vygradovat do rakoviny a to až v jedné pětině případů.
Aktinická keratóza podle lékařů vzniká vždy v důsledku dlouhodobého a nadměrného vystavování kůže slunečnímu záření. Nejčastěji se vyskytuje na obličeji, například uších, rtech nebo nose, případně na hřbetech rukou nebo na předloktí. U mužů pak velmi často na pleši, kde schází přirozená ochrana v podobě vlasů.
„Aktinická keratóza nejdříve vypadá jako malé růžové ložisko, které však má hrubší povrch. Později ložisko změní barvu na růžovočervenou a je pokryté šupinou. V pokročilé fázi je už šupina znatelně vyvýšená nad povrch kůže,“ popisuje prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., předsedkyně Společnosti korektivní a estetické dermatologie ČLS JEP.
Častější výskyt choroby je podle ní u mužů – týká se přibližně 15 % populace, ve věku nad 70 let však již 34 %. U žen se nemoc vyskytuje v 5 %, po 70. roku věku se výskyt zvyšuje na 18 % populace. Ve věku nad 70 let tak aktinickou keratózou trpí prakticky každý druhý. „Výskyt onemocnění je tradičně vysoký například v Austrálii nebo v jižních státech Evropy. Ovšem ani ‚české‘ sluníčko nesmíme podceňovat a měli bychom se před ním chránit také,“ říká prof. Arenbergerová.
Nebrat změny na kůži na lehkou váhu lékaři radí hlavně proto, že aktinická keratóza se časem může vyvinout ve zhoubný nádor. „Je to přednádorový stav, který se v až 20 % případů může rozvinout v invazivní spinocelulární karcinom neboli spinaliom. Ten se v nejhorších případech může šířit například do uzlin nebo plic. Zároveň však není tak agresivní jako melanom a dává o sobě relativně dlouho vědět dopředu tím, že je vidět, takže pacientům umíme pomoci i v poměrně pokročilých stadiích,“ říká MUDr. Radek Litvik, dermatolog z Fakultní nemocnice Ostrava. Kromě věku je hlavním rizikovým faktorem i typ kůže – lidé se světlejší pletí jsou ohroženi více.
Riziko si však podle MUDr. Litvika lidé zvyšují sami, zejména pokud se často jezdí slunit k moři bez dostatečné ochrany nebo pravidelně navštěvují solária. „Nejdůležitější je chránit se před slunečním zářením. Základ je i takzvaný zákon 3K – košile, kalhoty a klobouk. Zbytečné je chodit do solárií a tam se vystavovat dalšímu UV záření. Občas je také vhodné se na vlastní kůži občas lépe podívat, a i s malým podezřením přijít k lékaři a zahájet léčbu, abychom mohli předejít vážnějším stavům,“ pokračuje MUDr. Litvik.
Současná medicína pak nabízí celou řadu možností léčby aktinické keratózy, nejčastěji lékaři používají tzv. kryoterapii. Při ní kůži ošetřují kapalným dusíkem, což bývá často bolestivé a pacienti na zákroky musí docházet opakovaně. Dále se uplatňuje léčba pomocí laseru nebo fotodynamická terapie.
Potíž spočívá v tom, že takto ošetříme pouze viditelné projevy, zatímco chorobou už může být zasaženo i okolí, aniž by to bylo znát. V poslední době nám pomáhá léčba pomocí krému, který stimuluje imunitní reakci kůže, brání množení buněk a ničí nádorové a přednádorové změny na kůži. Pro pacienty je jeho užívání pohodlné, nanáší si jej sami po dobu několika týdnů,” popisuje prof. Arenbergerová. Jednou z forem léčby je pak i chirurgické odstranění lézí, zejména v případě, že se již choroba rozvinula v nádor.
Foto: Ingimage
Vložit komentář