Tetanus je závažné infekční onemocnění, které způsobuje bakterie Clostridium tetani. Tato bakterie se běžně vyskytuje ve střevech lidí nebo hospodářských zvířat, zejména koní a hovězího dobytka, a její spory (bakteriální buňky) se tak s exkrementy dostávají do půdy a prachu, kde mohou přežívat i několik let. K infekci dochází při poraněních, která pronikla kůží hlouběji do podkoží a případně do svalové tkáně, a byla znečištěna kontaminovanou půdou. Přenos je pravděpodobnější u velkých, hlubokých ran nebo popálenin, ale může k němu dojít i při operaci zažívacího traktu nebo u pacientů s otevřenými ranami. Zvýšené je riziko rovněž u injekčních uživatelů drog. V hluboké ráně bez přístupu kyslíku mají pak spory příznivé podmínky a mění se v aktivní formu bakterie, která produkuje velmi nebezpečný neurotoxin – tedy jed, který působí na nervový systém.

Doba, kdy se po nákaze objeví první příznaky onemocnění, se v případě tetanu pohybuje od 3 do 21 dnů. „Zpočátku se onemocnění projevuje neklidem, pocením a pocitem namožených svalů. Následně se objevují křeče, typicky nejprve postihující obličejové nebo žvýkací svaly. Postupně přicházejí křeče zádového svalstva způsobující prohnutí celého těla do oblouku. Křeče jsou velmi silné a mohou vyústit až do zlomenin obratlů, případně natržení svalů. Popsané projevy onemocnění probíhají za plného vědomí a jsou velmi bolestivé,“ říká MUDr. Michal Lazák, praktický lékař z Prahy. Tetanus může končit smrtí, nejčastěji v důsledku udušení nebo srdečního selhání, a to i při intenzivní léčbě.

Očkování proti tetanu

Tetanus nelze nikdy vymýtit, tato bakterie se vyskytuje po celém světě. K závažným onemocněním a úmrtím dnes dochází především v rozvojových zemích s nízkou úrovní zdravotnictví a hygieny. V evropských zemích je toto nebezpečné onemocnění vzácné, zejména díky vysoké proočkovanosti populace.

Proti tetanu se u nás očkuje již více než 60 let, je součástí povinného očkování a hradí jej stát. První dávka vakcíny proti tetanu se podává dětem ve dvou měsících věku, poté následují další tři dávky v odstupu několika měsíců jako součást tzv. hexavakcíny. Pátá dávka se pak podává mezi pátým a šestým rokem a šestá mezi desátým a jedenáctým rokem. „U dospělých do 60 let věku je doporučený interval pro posilovací dávky každých 15 let a po 60. roce věku každých 10 let,“ upozorňuje MUDr. Michal Lazák.

Vakcína proti tetanu, černému kašli a záškrtu

Přeočkování může být provedeno i kombinovanou vakcínou, která chrání také proti černému kašli (pertusi) a záškrtu (diftérii).₂ „Přestože zavedení očkování pomohlo minimalizovat výskyt těchto onemocnění u nás, v posledních letech se znovu začínají objevovat. Posilující vakcinace proti těmto nemocem v dospělosti tak má mnoho opodstatnění a netýká se dnes už pouze cestovatelů do exotických zemí,“ vysvětluje MUDr. Michal Lazák. S přibývajícím věkem navíc klesá přirozená obranyschopnost organismu, objevují se chronická onemocnění a tělo se hůře vyrovnává s infekcemi. Kromě toho mají některé nemoci, proti kterým se očkuje v dětství, v dospělosti závažnější průběh.

V současnosti se proto doporučuje alespoň jednou v dospělosti podat také posilující vakcínu proti těmto nemocem. Zažádat o ni je možné u praktických lékařů nebo v očkovacích centrech. Dobrou zprávou je, že od letošního roku většina zdravotních pojišťoven svým pojištěncům na tuto vakcínu přispívá.