1. mýtus: Jíst mrkev zlepší zrak

Skutečnost: Mrkev je sice bohatá na vitamín A, který je důležitý pro funkci sítnice oka, pro zdravou výživu, a minerály v ní obsažené mohou pomoci podpořit celkové zdraví očí. Vaši zrakovou ostrost však mrkev nezlepší. Jinými slovy: pokud vaše problémy se zrakem nesouvisí s vitamínem A, vaše vidění se nezmění bez ohledu na to, kolik mrkve sníte.

2. mýtus: Čtení při nedostatku světla poškodí vaše oči

Skutečnost: Naše maminky nám to říkaly znovu a znovu, ale – je to pravda? Čtení při slabém osvětlení může způsobit únavu očí a případně bolest hlavy, většinou ale trvalé poškození zraku nezpůsobí. Problém je ten, že u menších dětí mohou nadměrné aktivity do blízka skutečně zhoršit krátkozrakost.

3. mýtus: Počítače, tablety a mobily nezhoršují krátkozrakost u dětí

Není tomu tak. Jak už jsme zmiňovali, právě aktivity do blízka, jako koukání do počítače, tabletu nebo mobilního telefonu výrazně zhoršují krátkozrakost u dětí. Naznačuje to řada vědeckých studií – například tým vedený profesorem Ianem Morganem z Australian National University upozorňuje na epidemii krátkozrakosti mezi dětmi a dospívajícími ve východní a jihovýchodní Asii, kde prevalence v této skupině dosahuje 80–90 procent. Podle výzkumníků jsou hlavními rizikovými faktory jak genetické dispozice, tak i daleko méně času, který děti tráví ve venkovním prostředí.

U nás všech pak může počítač zavinit takzvaný „computer syndrom“. Není to jeden konkrétní problém. Výzkumy ukazují, že 50 až 90 % lidí, kteří pracují u obrazovky počítače, má alespoň nějaké příznaky. „Mezi nejčastější patří podrážděnost očí. Ty mohou být červené, pálit, dochází k jejich únavě, pocitu suchých očí či někdy naopak reflexnímu slzení. Důsledkem zrakového přetížení se může snižovat schopnost zaostření, syndrom se tedy může projevovat i rozmazaným nebo dvojitým viděním,“ říká MUDr. Jakub Ventruba, Ph.D. z oční kliniky Lexum.

4. mýtus: Používání zvlhčujících kapek vyléčí suché oči

Skutečnost: Suché oči jsou chronickým onemocněním. Slzný film má tři složky – vodnatou, mucinovou a lipidovou. Každá porucha jednotlivé složky může mít řadu důvodů: chronický zánět víček (meibomitis), kožní onemocnění (např. rosacea a další), celková onemocnění (poruchy štítné žlázy, autoimunitní onemocnění, cukrovka a další).

Podle zjištění vědců z Association for Research in Vision and Ophthalmology si na pocit suchého oka stěžuje nejvíce lidí v zimě – a to ve stejném počtu jako ve všech ostatních ročních obdobích dohromady. Studený venkovní a ohřátý vnitřní vzduch mají v sobě často méně vlhkosti než v jiných prostředích. Abyste minimalizovali jeho negativní vliv, je třeba dodržovat správný pitný režim a zvýšit příjem omega 3 mastných kyselin. Proti suchým očím také pomáhají zvlhčovače vzduchu. Použití zvlhčujících kapek je důležité, stav slzného filmu zlepší, léčí tedy příznaky, uleví, ale problém neodstraní.

5. mýtus: Šedý zákal se vás netýká

Skutečnost: Katarakta je zakalení lidské čočky. Prvním příznakem stárnutí našich očí je potřeba brýlí na čtení, která začíná často mezi 40. – 45. rokem života. Jedná se o normální jev postupného tuhnutí čočky, které se projevuje zhoršováním schopnosti zaostřování (akomodace).  Postupně dochází k biochemickým změnám v čočce a pokud se tedy dožijeme dostatečného věku, je pravděpodobné, že se nám šedý zákal (katarakta) nevyhne. Poslední dekády se objevuje u čím dál mladších lidí, šedesátníci nejsou výjimkou.

6. mýtus: Laserová operace očí je nebezpečná

Skutečnost: Laserové refrakční operace dosáhly současných skvělých výsledků zejména díky zdokonalování technologií. „Skloubením se zkušeným refrakčním chirurgem stojí laserové operace na vrcholu bezpečnosti, kvality, přesnosti a zlepšení kvality života. Zákrok je nenáročný, zcela bez rizika a netrvá déle než patnáct minut,“ dodává MUDr. Jakub Ventruba.

7. mýtus: Oční vyšetření není nutné, pokud nemáte problémy

Skutečnost: Jeden z největších mýtů. Existuje mnoho tichých nepřátel očí – glaukom, makulární degenerace nebo cukrovka – které dokáže zachytit pouze oční vyšetření. Lékaři proto doporučují návštěvu specialisty každé 2 roky pro osoby mladší 65 let a u starších osob každý rok.