Hypertenze

Hypertenze (vysoký krevní tlak) patří k nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním – ve vyspělých zemích postihuje až 35 procent dospělých, v Česku jím trpí zhruba dva miliony lidí. Neléčená nebo špatně léčená hypertenze je významným rizikovým faktorem, jenž hraje negativní roli v onemocnění srdce a cév, která jsou hlavní příčinou úmrtnosti na celém světě. V ČR zemřelo v roce 2014 v důsledku chorob cév a srdce téměř 55 tisíc lidí, což představuje 50 procent všech úmrtí.

Přes veškerou snahu se daří lékařům snížit vysoký krevní tlak pomocí léků jen asi u 75 procent léčených pacientů. Znamená to tedy, že existuje početná skupina lidí, u nichž se nedá léčit hypertenze do té míry, jak by bylo žádoucí. Odborníci proto stále hledají nové možnosti a postupy pro úspěšnou léčbu vysokého krevního tlaku.

O projektu léčby hypertenze

Cílem projektu, který probíhá zcela nově na kardiologickém oddělení Nemocnice Na Homolce a je zaměřen na zrušení funkce karotického tělíska (jeho devitalizaci fokusovaným ultrazvukem), je zhodnotit bezpečnost a účinnost působení ultrazvukové energie na karotické tělísko v léčbě nemocných s rezistentní, tedy jinak neřešitelnou hypertenzí (extrémně vysokým krevním tlakem, který neodpovídá na kombinovanou lékovou terapii).

Transvenózní ultrazvukový systém – CTUS – je určen k vysoce cílenému (selektivnímu) přerušení funkce karotického tělíska s cílem zlepšit výsledky léčby nemocných s jinak neřešitelnou hypertenzí, způsobenou především zvýšeným vlivem sympatiku (aktivační složka autonomního nervového systému).

Systém CTUS se skládá z transvenózního ultrazvukového katétru, ohybatelného zavaděče a ultrazvukového generátoru. Systém nejdříve zavedeme žilní cestou (punkční technikou) do oblasti hluboké krční žíly, ultrazvukovým paprskem 360˚ znázorníme větvení obou krčních tepen – vnější a vnitřní – a znázorníme karotické tělísko, které je uloženo v sedle tohoto větvení. Poté zaměříme ultrazvukovou energii a podle velikosti karotického tělíska systém automaticky vypočítá nutnou míru energie, která je nutná k docílení kompletní nekrózy (zničení) jeho funkce. Aplikace UZ energie se provádí po dobu obvykle 8 sekund, podle potřeby i opakovaně (maximálně 3-4krát).

Projekt bude prováděn v cca 5 až 8 centrech v EU.

V České republice – v Nemocnici Na Homolce – byl proveden jako první na světě.
 

Ovlivnění zvýšené aktivity karotidového tělíska

Karotidové tělísko (carotid glomus, glomus caroticum) je chemorecepční a zároveň interorecepční tělísko nacházející se v místě, kde se krkavice (karotida, tepna směřující do hlavy) větví na vnější a vnitřní krkavici. Karotidové tělísko vnímá koncentrace oxidu uhličitého a kyslíku v krvi. Je tvořeno specializovanými buňkami I. typu a buňkami II. typu, obě jsou navíc omývány fenestrovanými vlásečnicemi (velmi drobnými tepénkami). Buňky II. typu jsou spíše jen podpůrné. Buňky I. typu obsahují množství váčků s dopaminem, serotoninem a adrenalinem (to jsou aktivní působky, které zásadním způsobem regulují stav krevní cirkulace a také krevního tlaku). Pokud je zjištěna nízká koncentrace kyslíku, vysoká koncentrace CO² či nízké pH (souvisí s obsahem CO²), je signál předán nervovým zakončením směřujícím do centrální nervové soustavy.

Co je hypertenze a co může způsobit

Krevní tlak je tlak, jímž krev působí na stěnu cév. Nejvyšší hodnotu dosahuje při maximálním stahu srdce (systole) – systolický tlak. Nejnižší je naopak diastolický tlak, který působí při uvolnění srdečního svalu (diastole). V medicíně se krevní tlak nejčastěji udává v milimetrech výšky vytlačeného sloupce rtuti (mm Hg) klasického rtuťového tlakoměru (tonometru). Vždy se udává hodnota systolického tlaku jako první a jako druhá hodnota tlaku diastolického.

Horní hranice tlaku, nad níž je již považován za hypertenzi, je 140/90, u nemocných s cukrovkou je to 130/80. Řada lidí o svém vysokém tlaku ani neví, protože se cítí zdraví. Jen někdy se vyskytují varovné potíže, jako jsou bolesti hlavy, závratě, hučení v uších, krvácení z nosu. Většinou se ale hypertenze ohlásí až ve chvíli, kdy již způsobila postižení životně důležitých funkcí.

Vysoký krevní tlak ohrožuje nemocného zejména krvácením do mozku – tedy cévní mozkovou příhodou, často s těžkými následky. Jelikož hypertenze udržuje neustálé napětí svalové vrstvy cévní stěny, dochází k jejímu zbytnění. Trvale zvýšeným tlakem se nepřímo urychluje proces aterosklerózy, především v srdci, v periferních tepnách, v ledvinách. Srdce trpí tlakovou zátěží, jeho svalovina zbytňuje a toto zbytnění je pak dalším významným rizikovým faktorem kardiovaskulárních komplikací.

V konečném stadiu může dojít až k srdečnímu selhání. Poškozování cév a ateroskleróza mají za následek to, že vázne výživa různých orgánů a hrozí, že přestanou fungovat. U hypertoniků tak kromě zmíněné mozkové mrtvice může dojít ke vzniku infarktu myokardu či selhání ledvin. Vysokým krevním tlakem trpí také cévy na sítnici oka.

Hypertonická krize je akutní, život ohrožující stav, který by měl okamžitě řešit kardiolog (podáním intravenózních léků). Je charakterizován prudkým zvýšením krevního tlaku, leckdy až na hodnoty vyšší než 220/130, při nichž hrozí akutní mozkové krvácení a selhání dalších životně důležitých orgánů, jako jsou srdce či ledviny.

Příčina hypertenze

Vysoký krevní tlak vzniká při poruše funkce neurohumorálních regulačních mechanismů a adaptačních procesů v cévách, což vede k tomu, že se tlak krve udržuje stále vysoký. Příčina vysokého tlaku však není obvykle známa, důležitou roli hraje kombinace více faktorů – genetická dispozice pacienta, nadměrný příjem soli, alkoholu a obezita. Chronický stres a nízká aerobní pohybová aktivita bývají dalšími rizikovými faktory hypertenze. Zvyšovat tlak mohou i některé léky, jako jsou kortikoidy či estrogeny.

Podle posledních studií vysoký krevní tlak postihuje 28 procent naší dospělé populace – ve věku do 65 let 39 procent mužů a 28 procent žen. Ženy jsou do menopauzy v podstatě hormonálně chráněny estrogeny, které pozitivně ovlivňují výskyt kardiovaskulárních chorob. Po menopauze dochází k prudkému nárůstu výskytu hypertenze a ve věku kolem 65–70 let je již výskyt hypertenze a například i infarktu myokardu u obou pohlaví stejný. Bohužel, průběh a důsledky infarktu myokardu jsou v tomto věku pro ženy mnohem závažnější.

Hypertenze se nejčastěji zjišťuje u osob středního věku, nevyhýbá se však ani mladistvým. V případech geneticky podložené hypertenze mohou mít vyšší krevní tlak již mladí lidé kolem 20 let.

Léčba hypertenze

Léčba vysokého krevního tlaku spočívá v úpravě životosprávy a v nasazení účinných léků. S velkou pravděpodobností lze počítat s doživotní léčbou.

V případě, že se léky nedaří hodnotu krevního tlaku snížit na přijatelnou hodnotu, nastupují moderní invazivní metody léčby – tedy renální denervace. Lze však uvažovat i o jiných přístupech, které se v současné době ověřují, takže by se abnormálně vysoký krevní tlak mohl v budoucnu nejenom léky dobře nebo špatně kontrolovat, ale zcela jistě i vyléčit!

Pacient s hypertenzí by měl dodržovat určité dietetické zásady – doporučuje se snížit příjem soli, převažovat by mělo bílé maso (krůta, králík, kuře), netučné ryby, hodně zeleniny a ovoce, luštěniny, celozrnné výrobky, mléčné výrobky s bifidogenní flórou, olivový olej.

Existuje prevence onemocnění?

Muži po čtyřicítce a ženy po padesátce by si čas od času měli nechat u lékaře krevní tlak změřit. Jako prevenci vysokého krevního tlaku kardiologové doporučují střídmou stravu (dávat si pozor především na obsah soli v potravě a na alkohol), udržování zdravé váhy, dostatek pohybu (aktivní pohyb snižuje krevní tlak o 5–10 mm sloupce rtuti), nezapomínat relaxovat (stres krevní tlak zvyšuje). Zvlášť pečlivě by svůj tlak měli sledovat lidé s rodinnou zátěží touto chorobou.