„Očkování se bude týkat dětí, kterým bude při zahájení očkování tři až pět měsíců. Zároveň musí stihnout dostat v souladu se zněním zákona do sedmého měsíce tři dávky,“ vysvětlila Cabrnochová. Z toho vyplývá, že se orientačně budou moci očkovat děti narozené od srpna, dodala. Jednotlivé dávky se aplikují přibližně po měsíci. Ve druhém roce života dostanou děti přeočkování čtvrtou dávkou. Očkování nebude ze zdravotního pojištění hrazeno dětem, u nichž by se vakcinace zahájila ještě letos.
Děti, které jsou narozeny po srpnu a jejichž rodiče nechtějí na zahájení očkování čekat do pátého měsíce, musí hledat jiné řešení. Například zkusit žádat příspěvek z preventivních programů pojišťoven.
Pneumokok se vyskytuje běžně v nosohltanu zdravých lidí. Neexistuje možnost onemocnění předvídat. „Onemocnění, které způsobuje pneumokok, nyní řadíme mezi nejzávažnější infekční onemocnění z hlediska frekvence a komplikací v nejranějších věkových kategoriích,“ řekla Cabrnochová. Podle studie provedené v lůžkových zařízeních, kde končí děti v nejvážnějších stavech, má v Česku asi stovka dětí ročně závažnou těžkou infekci. V průměru deset až dvacet dětí ročně pak kvůli pneumokokům umírá.
Nejzávažnější infekce, kdy hrozí úmrtí dítěte, se vyskytují již u dětí do jednoho roku. Pneumokoky komplikují i průběh virových onemocnění včetně chřipky. Odborníci proto doporučují rodičům, aby nechali děti naočkovat co nejdříve. Nyní vyjde jedna dávka vakcíny na 1700 a 1800 korun. Nejmenší děti dostávají až čtyři dávky.
Některé rizikové skupiny dětí se očkují proti pneumokokům až do pěti let věku povinně. Řádově se to týká pár tisíců dětí ročně. Jsou to třeba děti s porodní hmotností pod 1500 gramů či s vážnými vrozenými poruchami imunity. Podle reakcí rodičů lékaři očekávají, že zájem o očkování bude obrovský.