Tvrdily to naše babičky. Poznatky moderní vědy s nimi zcela nesouhlasí.
Mládí je stále v trendu, ale čas běží a roky přibývají. Stárnutí není spravedlivé, na každém z nás se projevuje jiným tempem. Za mnohé mohou geny zděděné po předcích, za mnohé životní styl. Geny zatím opravit neumíme, ale můžeme jejich projevům v podobě předčasných vrásek i chorob do jisté míry vzdorovat.
Jak rychle organizmus „chátrá“, závisí na aktivitě mnoha působků v těle, které mají na starost obnovné „reparační“ pochody. Bojují například s volnými radikály, které vznikají v jako jeden z vedlejších produktů buněčného metabolizmu a které buňku poškozují, řídí rychlost dělení buněk, odstraňují buňky přestárlé. Jde o důmyslný systém, do něhož věda teprve začíná nahlížet. Aktivita těchto působků je dána z části geneticky, avšak mnohé z nich závisí i na výživě a hormonálním stavu organizmu. Na rychlosti stárnutí se podílí i nemalou měrou psychika. Tělesné a duševní pochody spolu totiž úzce souvisí. Rychlost stárnutí je individuální a biologický věk se od kalendářního může lišit i o desítky let.
Pleť – zrcadlo rychlosti stárnutí
Vrásky se začínají objevovat již v druhé až třetí dekádě, obvykle však kolem 25. roku, výrazné změny pozorujeme po 45. roce. Jak rychle pleť stárne, je v převážné míře dáno typem podkoží, za což mohou vrozené sklony. Jemná pleť stárne rychleji, jedinci, kteří mají „hutnější“ podkoží objeví první vrásky později.
Za typ kůže a podkoží mohou i hormony – estrogeny (ženské pohlavní hormony) kůži „zjemňují“ a testosteron (mužský pohlavní hormon) působí na tvorbu pevného silného podkoží. Proto se u mužů obvykle objevují vrásky později. Avšak i u žen se tvoří testosteron, který je u nich zodpovědný za vznik „mladistvé“ akné, a to i u dam daleko po třicátých narozeninách. Je to daň za to, že tyto ženy nemívají problém s předčasnou tvorbou vrásek.
Úbytek estrogenů, k němuž dochází po 35. roce, vyvolává ztenčení a vysychání jak kůže, tak sliznic. Ranní pohled do zrcadla začíná být znepokojivý: váčky pod očima, prohlubující se mimické vrásky, lehké pavučinkové vrásečky se zvýrazňují, může se objevit „druhá brada“, kontury obličeje povadají.
Co čekat od hormonů
Estrogeny jsou přirozenou součástí každého ženského organismu v plodném věku. S přibývajícími lety jich ubývá, čímž se urychluje stárnutí. Jejich nedostatek se negativně projeví takřka na všech orgánech – kostech, svalech, sliznicích, srdci, cévách i celkovém metabolizmu…
Ještě před deseti lety se věřilo, že dodání hormonů ženám kolem klimakteria může být všelékem – elixírem mládí. Vědecké studie počátkem třetího tisíciletí prokázaly, že nemusí být zcela bez rizika. Jejich následné rozbory však nepochybně svědčí o tom, že podávání estrogenů ženám kolem menopauzy (poslední menstruace), tj. mezi 50 a 60 lety, je spojeno se zdravotním prospěchem. Nejenže se zpomalí projevy stárnutí (ty zpropadené vrásky), zpomalí se řídnutí kostí a odstraní nepříjemné příznaky období, kdy již vaječníky estrogeny nevyrábějí (tzv. klimakterický syndrom). Dokonce se ukázalo, že ženy, které užívají samotné estrogeny (bez progestinů, tedy druhé složky, která je v tomto typu léčby nutná u žen s dělohou), mají menší pravděpodobnost, že onemocní rakovinou prsu, tlustého střeva a konečníku, řídnutím kostí (osteoporózou) a srdečně-cévními chorobami. Nevhodné je podávat estrogeny starším, obézním ženám a pacientkám, které mají nemocné srdíčko.
Je však nutné se poradit s gynekologem o vhodném přípravku a formě podávání. (Existují jak pilulky, tak gel, náplasti…)
Vložit komentář