Robotické operace obecně patří k minimálně invazivním zákrokům. Snižují zátěž pacienta a mají i řadu dalších výhod, zejména podstatné zkrácení doby pobytu pacienta na jednotce intenzivní péče i v nemocnici, a hlavně rychlý a plnohodnotný návrat do běžného života. Výhodou robotických operací tak není jen kosmetický efekt – místo jizvy po řezu skalpelem je na povrchu těla pacienta jen několik vpichů. Česká republika je světovou jedničkou v provádění robotických cévních operací, přestože naše zdravotní pojišťovny se zdráhají ve větší míře tyto finančně náročné výkony proplácet.

Díky doc. MUDr. Petru Štádlerovi, PhD., primáři Oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce, se naše země může pochlubit největším počtem takto provedených operací cév. Nemocnice Na Homolce byla třetí na světě, která se do robotických cévních operací pustila, a dnes má jednoznačně největší soubor takto léčených pacientů. Navíc tu lékaři vypracovali výrazně zjednodušené vlastní operační postupy pro robotické cévní operace a jako první na světě provedli několik ojedinělých robotických výkonů.

Doc. Štádler u robotické konzole

K raritním zákrokům patří například i ten, kterým docent Štádler v letošním červenci pomohl třiapadesátileté ženě. Tu trápily obrovské bolesti po konzumaci jídla, takže strádala a velice zhubla. „Při vyšetření jsme objevili, že má pacientka utlačovanou větev břišní aorty, zásobující krví břišní orgány – slinivku, játra i oblast žaludku. Jejich nedokrevnost ženě po každém jídle způsobovala bolesti, takže raději téměř nejedla. Utlačovanou tepnu jsme uvolnili, byl to mimochodem teprve třetí takovýto zákrok, který jsme prováděli roboticky. Pacientka byla schopna nastoupit už 12. den po operaci do zaměstnání,“ popisuje docent Štádler.

Zákrok by samozřejmě bylo možné provést i otevřenou operací, v takovém případě by ale žena byla déle na jednotce intenzivní péče, celkově delší by byla hospitalizace a na úplnou rekonvalescenci by žena potřebovala alespoň tři až šest měsíců. Navíc u velkých klasických operací hrozí zhruba ve 30 procentech případů, že se v jizvě vytvoří kýla a pacient musí na reoperaci.

„Stejně jako pro otevřenou operaci, pro operaci laparoskopickou či endovaskulární, tak i pro robotické zákroky platí, že mají jasně daná kritéria, pro koho jsou vhodné. Určitě je nelze používat plošně, ale jsem přesvědčen, že bychom je mohly uplatnit mnohem více, než je nám nyní umožněno,“ vysvětluje docent Štádler. Jelikož se zdravotní pojišťovny obávají velkých nákladů, spojených s financováním robotických cévních operací, přísně hlídají jejich provádění a revizní lékaři je pro každého pacienta zvlášť musí schválit. „Podle našich zkušeností odhaduji, že bychom robotickou cévní operaci mohli s výhodou využít zhruba u stovky pacientů ročně,“ říká primář Štádler. V roce 2013 přitom zdravotní pojišťovny dovolily na Homolce odoperovat pouze 21 pacientů. Letos bude možná situace o trochu lepší – do poloviny srpna 2014 bylo roboticky odoperováno 18 pacientů, takže je šance, že na konci roku bude celkové číslo vyšší než loni.

Foto v úvodu článku: Robotický pomocník pro prostatektomie, operace srdečních chlopní a gynekologické chirurgické zákroky. Autor fotografie: Nimur, en.wikipedia [GFDL, CC-BY-SA-3.0 nebo GFDL], Wikimedia Commons.