S rozmachem cestování do ciziny stoupá riziko nákazy bakteriemi, na které nezabírají žádná antibiotika. Letos si je ze zahraničních nemocnic dovezlo pět lidí, loni nikdo a předloni jeden. Od nich se dalších 11 lidí nakazilo. Celkem odhalily testy v ČR zmutovanou verzi jinak neškodné Clepsiely u 15 lidí, řekla vedoucí národní referenční laboratoře pro antibiotika Helena Žemličková.
„Tři pacienti si dovezli nákazu z Řecka, jeden z Rhodosu a jeden z Itálie,“ upřesnila. Bakterie jsou nebezpečné zejména pro lidi zdravotně oslabené. Zdravý člověk může být nosičem a žádné potíže nemá, bakterie přežívá ve střevech. Pacienty v nemocnicích oslabené jinou nemocí ale může zabít. Po kombinaci těžkých zranění s touto bakterií zemřelo pět lidí.
Primář Vlastimil Jindrák, šéf antibiotického střediska Nemocnice Na Homolce, kde letos jednoho pacienta s nebezpečnou Clepsielou také měli, řekl, že neexistuje žádný předpis pro nemocnice, který by upravoval postupy pro případ nákazy rezistentními bakteriemi. Nemocnice se musejí řídit obecnými předpisy. Homolka opakovaně obhajuje mezinárodní akreditaci kvality JCI a tyto postupy má rozpracované v interních předpisech.
„Máme nastavený systém, kdy všechny pacienty z geograficky rizikových oblastí při přijetí mikrobiologicky vyšetříme,“ řekl primář. Pokud se nákaza potvrdí, musí se pacient izolovat, personál užívá ochranné pomůcky, vše se dezinfikuje, aby se nákaza neroznesla.
Na rozdíl od Česka, kde je předepisování antibiotik přísně hlídáno, v Řecku a Itálii, kde je velký výskyt rezistentních bakterií, psali lékaři antibiotika často. Vliv na šíření infekce tam mohla mít i nedokonalá protiepidemická opatření, odhadla Žemličková.
Vědci podle ní zkoumají, proč v Česku byl letos takový nárůst nákaz. Například v Izraeli, kde byl v jednom roce také velký nárůst, se zkoumalo, zda se k pacientům nedostala bakterie z potravin či roztoků dodávaných do nemocnic, nepodařilo se to ale objasnit.
Vědci předpokládají, že zmutované kmeny Clepsiely budou mít tendenci přežívat v zažívacím traktu dlouhodobě. A bude-li pacient oslaben, způsobí problém. Někteří nakažení mají bakterii v těle trvale, někteří se jí samovolně zbaví.
Podle Žemličkové je zatím málo případů, aby se dalo dospět k ucelenému závěru. Jedna studie ukázala, že zhruba do čtyř týdnů po ukončení léčby antibiotiky se u pacientů už bakterie neprokáže. Jiná studie ukázala, že když se po několika letech začala dávat pacientům antibiotika, bakterii v těle znovu měli.
Vložit komentář