Delší pobyty ve stavu beztíže mohou při putování vesmírem u astronautů způsobovat vysoký tlak v mozku a očích. Vyplývá to z prohlídek 27 astronautů, kteří strávili v průměru 108 dnů na palubách Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a raketoplánů. Zjištěné změny se vyskytují při takzvané intrakraniální hypertenzi, kdy je zvýšený tlak mozkové tkáně, mozkomíšního moku a krve na skelet lebeční, zjistili vědci z Texaské univerzity v Houstonu.
Při problémech, které za normálních okolností postihují především ženy s nadváhou, roste v mozku z dosud nezjištěných příčin tlak mozkomíšního moku. To se projevuje bolestmi hlavy a může to také poškodit oční nervy.
Doposud se vědělo, že pobyt ve vesmíru způsobuje řídnutí kostí a ubývání svalové hmoty. Tentokrát vědci zkoumali mozek a oči astronautů metodou magnetické rezonance.
Nápadné změny pozorovali lékaři především u astronautů, kteří ve stavu beztíže strávili více než 30 dnů po sobě. U každého třetího se pak projevovalo rozpínání mozkomíšního moku v oblasti zrakových nervů, u každého pátého se zploštila zadní strana oční bulvy a u zhruba každého sedmého byl oční nerv vyklenutý, popsali vědci v odborném časopise Radiology.
Kromě toho zjistili experti u 11 procent těchto astronautů změny na podvěsku mozkovém, v němž se tvoří a ukládají různé hormony.
Tato zjištění by mohla klást limity pro délky cest do vesmíru, vysvětlil radiolog Larry Kramer, jenž se na výzkumu podílel. Rovněž americký vesmírný úřad NASA už změny na zrakových nervech astronautů zaznamenal, konstatoval William Tarver z Johnsonova vesmírného střediska.
Příčina tohoto jevu je zatím nejasná. NASA už tento problém zanesla na přední místo v seznamu rizik, která astronautům při dlouhodobých pobytech ve vesmíru hrozí.
Vložit komentář