Studie porovnávala, kolik kofeinu, antioxidantů, ale i rakovinotvorného furanu či akrylamidu se v kávě připravené různými způsoby nachází. Experti zkoumali čtyři druhy: mletou praženou kávu pro přípravu „turecké“ kávy, kávu v kapslích, rozpustnou kávu a mletou kávu na přípravu espressa. „Nakonec jsme dospěli závěru, že (způsob přípravy) žádným způsobem neovlivňuje obsah kofeinu, ani škodlivin,“ řekl Jana Hajšlová z VŠCHT. Jedinou výjimkou je instantní káva, kde je díky způsobu její výroby méně furanu. Negativní látky podle Hajšlové ovšem ani v jednom případě nebyly vysoké a zdraví škodlivé.

Obsah kofeinu v nápoji podle studie ovlivňuje především použitá odrůda kávy, nikoliv způsob jejího vaření. Typ Robusta obsahuje jeho vyšší obsah než odrůda Arabica. Z hlediska psychostimulačního účinu je tedy jedno, zda si člověk dá espresso, rozpustnou nebo zalévanou kávu.

Studie se zaměřila i na obsah takzvaných antioxidantů, tedy látek, které pomáhají proti vzniku rakoviny, ischemické choroby srdeční, infarktu či mozkových mrtvic. „Při konzumaci čtyř až šesti šálků kávy do sebe dostanete více antioxidantů, než kdybyste jedli půl kilogramu ovoce nebo zeleniny,“ řekl Pavel Kohout z Fakultní Thomayerovy nemocmice, který působí jako odborný garant Institutu kávy. Jejich nejvyšší množství přitom obsahovala pražená mletá a kapslovaná káva.

Hajšlová přitom doporučovala při koupi kávy soustředit se především na známé, nejprodávanější značky, které zaručují kvalitu. Posoudit kvalitní kávu člověk může i podle jejího aromatu. Na tom se totiž podílí více než 800 látek. „Udělat synteticky aroma kávy je nemožné,“ dodala. Aroma a chuť může ovlivnit především doba pražení a teplota, která je při ní dosažen.