„Zácpou trpí čtvrtina dospělých, třikrát častěji ženy. Ve věku nad 65 let trápí až 40 procent lidí. Jen malé procento vyhledá lékaře, protože zácpu považuje za banální problém,“ uvedla.

S vyšetřením kvůli zácpě by podle lékařky neměli váhat lidé z rodin, kde se rakovina tlustého střeva vyskytla. Měli by přijít také v případě, že trávicí obtíže začnou až ve vyšším věku, nevysvětlitelně hubnou a mají trvalé bolesti břicha. „Zácpa ve spojení s návaly kruté bolesti, zástavou plynů a zvracením je vždy důvodem k okamžité léčbě,“ zdůraznila.

Zácpou trpí člověk, který má méně než tři stolice týdně. Akutní zácpa bývá z nedostatku tekutin, při horečce nebo při změně denního režimu, třeba na počátku dovolené. Chronická zácpa může být příznakem rakoviny střev, může ji ale také způsobovat cukrovka, nemoci štítné žlázy, častější je v těhotenství a více ji mívají lidé s Parkinsonovou nemocí či roztroušenou sklerózou.

Zácpu mohou způsobovat i některé léky, třeba na tlak, proti depresi, opiáty podávané na krutou bolest nebo volně prodejné přípravky s železem a vápníkem. Zácpou mohou trpět i děti. Problém zhoršuje nedostatek pohybu a omezování jídla při dietách. K zácpě může přispět také stres.

Zácpa může být samostatnou nemocí, když se utlumí nebo zcela vyhasne vyprazdňovací reflex. Příčinou bývá to, že člověk opakovaně potlačoval nucení na stolici, protože neměl čas jít na záchod.

Pokud vyšetření vyloučí rakovinu střev, spočívá léčba zácpy v úpravě jídelníčku i denního režimu. Při prvních příznacích zácpy je také možné zvolit volně prodejné léky, které stolici „změkčí“. V některých případech se dává klystýr, ten ale zásadně není vhodný pro děti. Pokud jsou příčiny psychické, může pomoci rozhovor s psychologem nebo psychiatrem.