Přijali tam koncepci péče na míru o každého pacienta se zhoubným nádorem. Léčit se má na základě molekulární charakteristiky nádorové choroby a genové výbavy každého pacienta.
Genetický podpis nádoru v ČR už nyní rozhoduje o léčbě
„Vyšetření tzv. K-RAS mutace, což je jedna porucha v genové sekvenci, vede k tomu, že můžeme odhalit léky, které jsou neúčinné. Tzn., že u 40 procent nemocných s rakovinou tlustého střeva a konečníku se nepodává léčba, která je neefektivní. Ve Spojených státech zavedením tohoto laboratorního testu očekávají za rok úsporu 600 milionů dolarů. Takže to je cesta, kudy se dá léčba zlevnit a současně zefektivnit,“ vysvětlil jeden z výstupů onkologické konference prof. Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK. „U nás už je to – dá se říct – povinné vyšetření, které zavádíme v certifikovaných laboratořích a léky, o kterých mluvím, by se neměly bez tohoto vyšetření podávat, na to musí samozřejmě dohlédnout pojišťovna,“ doplnil.
V roce 2030 má třikrát více stoupnout počet nádorových onemocnění
Takovou prognózu vyslovil prezident celosvětové onkologické konference Dr. Richard I. Schilsky. „Já myslím, že se to samozřejmě může týkat i České republiky,“ neskrývá prof. Petruželka, „důvod je v tom, že populace stárne. Výskyt zhoubných nádorů je největší právě v této věkové kategorii, a to je jedna z příčin, proč těch nádorů bude více. Tam je paradox, že vlastně celá medicína, péče o nenádorové choroby se vylepšuje, a tím máme čím dál více nemocných, kteří jsou v rizikových kategoriích.
Na nárůstu se paradoxně mohou podílet i screeningové programy, které vlastně odhalí více časných stadií. Pokud bude časnější diagnóza, bude také nižší úmrtnost. Ale nedá se říct, že v tom odhadu bychom byli schopni onemocnění vyléčit. Pořád bude skupina nemocí, která nebude vyléčitelná,“ upozornil lékař.
Vložit komentář