Onkologická onemocnění byla tématem jednání Evropského parlamentu, který dokument „Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o boji proti rakovině v rozšířené Evropské unii“ předal Evropské komisi a zástupcům jednotlivých zemí. Má celkem 41 požadavků, mezi nimiž nechybí následující:
- Primární onkologická prevence (propagace zdravého životního stylu, nekouření, přiměřeného pohybu, zvládání stresu, vakcinace),
- kvalitní screeningové programy zajištěné auditem kvality provedení (v ČR fungují s různou úspěšností tři – screening karcinomu prsu, karcinomu děložního hrdla, kolorektálního karcinomu, máme k dispozici metodu pro screening karcinomu prostaty),
- včasná diagnostika počínajícího nádorového onemocnění umožňující úplné vyléčení pacienta,
- dostupnost moderní onkologické péče všem pacientům, včetně péče paliativní,
- dostupnost přístupu k informacím laické veřejnosti,
- dostupnost dalšího vzdělávání lékařů a zdravotnických pracovníků,
- sběr dat v registrech umožňující průběžné vyhodnocování úrovně onkologické péče (v ČR funguje unikátní Národní onkologický registr, NOR).
Moderní onkologie na základě nedávno zveřejněných informací má na principy léčby další požadavky:
- Poskytnout správnému pacientovi správnou léčbu (tj. po zjištění rozsahu a stádia nádorového onemocnění vypracovat léčebný plán zahrnující léčbu chirurgickou, radioterapii, chemoterapii, ev. biologickou léčbu),
- léčbu přizpůsobit/navrhnout konkrétnímu pacientovi pro konkrétní typ nádoru s využitím známých prediktivních faktorů (biomarkerů),
- využít metod, které cíleně zasahují jen nádorové buňky s minimálním účinkem na buňky zdravé,
- dbát na kvalitu života nemocného, tj. poskytnout pacientovi podporu v podobě léčby bolesti a dalších nepříjemných příznaků, psychologického a sociálního poradenství.
Důležité ekonomické hledisko
Očekávání stoupajícího počtu onkologicky nemocných je i úkolem pro zodpovědné instituce, aby počítaly v budoucnosti s náklady na jejich léčbu. Onkologická léčba patří mezi „drahé“ medicínské obory. Žádný stát na světě si nemůže dovolit podávat veškerou dostupnou moderní léčbu všem nemocným. Je proto zapotřebí hledat kritéria, podle nichž by bylo možné předpovědět účinnost léčby. Novým celosvětovým trendem je podávat takovou léčbu, u níž je předpoklad, že bude úspěšná, tj. nepodávat léky rutinně všem. Proto se využívají k předpovědi účinnosti tzv. biomarkery (například KRAS).
Požadavkem na moderní (biologické) léky je vyšší účinnost a minimum nežádoucích účinků v porovnání s léčbou „starší“. Farmakoekonomické analýzy potvrzují, že na první pohled „drahý“ lék po kalkulaci všech přímých nákladů (výdaje na léčbu nežádoucích účinků, častější ošetření lékařem) i nepřímých (výdaje na hospitalizaci, pracovní neschopnost, dopravu k lékaři apod.) stojí méně než leckterý lék „levný“.
Vložit komentář