Lidstvo stárne pro radost i pro nemoc

Téměř za všechno může skutečnost, že se dožíváme stále vyššího věku. Naše prababičky v první polovině minulého století se dožily sotva klimakteria. My je v průměru o třicet let přežijeme. S jistou mírou nadsázky by se dalo říci, že naše tělo není na tak dlouhý věk stavěné. Kolem padesátky a zejména po ní tedy můžeme počítat s vyšším výskytem některých chorob, například kardiovaskulárních onemocnění, osteoporózy, diabetu, poruch zraku a pochopitelně i nádorů. Mnohdy, ale ne vždy, jde o následek prohřešků proti svému zdraví v předchozích desetiletích. To se týká i nádorů zažívacího traktu.

Dobrý příklad managementu

Karcinom žaludku patřil donedávna k poměrně častým onkologickým diagnózám. Před zhruba necelými dvěma desítkami let se dostala do širšího povědomí souvislost mezi rakovinou žaludku a bakterií Helicobacter pylori, která též vyvolává žaludeční vředy. Tím se změnil management léčby žaludečních potíží (především bolestí žaludku), začalo se s diagnostikou Helicobactera v rutinní praxi a s léčbou „vředů“ antibiotiky. Důsledkem toho je současný výrazný pokles tohoto zhoubného onemocnění v ČR i snížení úmrtnosti na rakovinu žaludku.

Nebezpečí, které stále trvá

Opačný stav je v problematice tzv. kolorektálního karcinomu, tedy rakovině tlustého střeva a konečníku. Jedná se o velmi častou onkologickou chorobu. Ročně u nás přibude přibližně 8 000 nových případů a asi 4 500 na toto onemocnění zemře zejména proto, že se na ně přijde ve stádiu, kdy lze léčbou nemocnému život prodloužit o několik měsíců, případně zmírnit jeho utrpení, avšak nikoli vyléčit.
I u této choroby by se stav změnil, kdybychom měli účinnou jednoduchou diagnostickou metodu (jakou je třeba mamografie pro rozpoznání časných stádií karcinomu prsu). Kolorektální karcinom nemá totiž charakteristické příznaky. Objeví se možná nechutenství, možná nejasné nespecifické bolesti břicha, pocity „špatného trávení“, nadýmání, střídání průjmů a zácpy. Před časem se zdálo, že takovým jednoduchým testem bude tzv. hemokult (test na okultní, tj. skryté krvácení), jímž se zjišťuje přítomnost i malého, okem neviditelného množství krve ve stolici. Odborníci jsou z výsledků rozpačití, test dává v mnoha případech falešně negativní a falešně pozitivní výsledky. Jde však zatím o jedinou tzv. screeningovou metodu, která je k dispozici.
Lidé nad 50 let by si měli provedení tohoto testu vyžádat u svého praktického lékaře i v případě, že nemají žádné potíže. Lidé, u nichž existuje již podezření na kolorektální karcinom (například ti, jejichž blízcí pokrevní příbuzní chorobu měli, objevila-li se u pacienta krev ve stolici, nebo jsou-li jejich potíže výrazné), by měli podstoupit tzv. kolonoskopii (vyšetření konečníku a tlustého střeva sondou).
Kolorektální karcinom je v případě brzkého zachycení choroby vyléčitelným onemocněním. V léčbě existuje (kromě základního chirurgického přístupu) mnoho novinek, které dávají šanci na dlouhodobé přežití mnoha nemocným.

Nové onkologické léky

Jde o skupinu látek, které jsou cílené přímo na nádorové buňky. „Obyčejná“ chemoterapie totiž poškozuje i normální tkáně, z čehož plynou známé nežádoucí účinky (padání vlasů, nevolnost, zvracení, průjmy, únava, ale i změny ve složení krve atp.). Nové biologické přípravky působí převážně nebo výhradně na nádorové buňky tak, že znemožní jejich dělení, zablokují jejich metabolismus, případně je dovedou až k apoptóze – tedy řízené buněčné smrti. Novinkou jsou i léky, které zablokují růst nádorových cév.

Játra a slinivka břišní

Jeden z předních onkologů, profesor Jan Žaloudík z Masarykova onkologického ústavu v Brně, tyto typy nádorů pojmenoval „rakovina středu člověka“. Prevencí v tomto případě mnoho nezmůžeme. Rakovina slinivky břišní může mít návaznost na chronický zánět (chronickou pankreatitidu), ale známky onemocnění jsou v počátečních stádiích tak povšechné, že k odhalení dochází zpravidla až velmi pozdě. Játra bývají často postižena metastázami při karcinomu plic, prsu nebo tlustého střeva a konečníku. Primární karcinom jater se často vyvine při pokročilé jaterní cirhóze, která je například důsledkem chronického zánětu jater (nejspíše hepatitidy C, Pozn.: Proti hepatitidě A a B existuje očkování, proti C nikoli).
Pomohlo by, kdybychom přestali strkat před nepříjemnostmi po pštrosím způsobu hlavu do písku a podstoupili včas prohlídku, i když žádné potíže nejsou přítomny. Tyto typy rakoviny začnou totiž „zlobit“ až v pozdních stádiích, kdy je na účinnou léčbu pozdě. Lze je však odhalit včas – třeba ultrazvukem. Pro preventivní vyšetření pro všechny občany ČR zatím nejsou vytvořeny podmínky. Provádí se jen tehdy, je-li k němu oprávněný důvod. Jedno vyšetření však stojí kolem 300 až 500 korun. Kdo nám zabrání je investovat do svého zdraví, abychom se ujistili, že nám rakovina středu člověka skutečně nehrozí?