Vysoká vzdušná vlhkost v současných horkých dnech dělá potíže hlavně lidem s nemocným srdcem a astmatikům. Špatně se dýchá ale i zdravým lidem, kteří jsou na to citliví. Pražská záchranka měla v pondělí, kdy vlna veder začala, 380 výjezdů, o 30 víc než normálně. Ošetřovala hlavně kardiaky, astmatiky, lidi s oběhovými problémy, epileptiky a diabetiky. Více ohroženi jsou také senioři a děti.
„S problémy teď chodí do ordinace poměrně hodně lidí, i zdraví lidé, kteří jsou na to citlivější, si stěžují, že se jim špatně dýchá,“ řekla praktická lékařka Irena Kudrnovská.
Při zvýšené vlhkosti vzduchu se tělo tolik neodpařuje, takže je přehřáté. Lidi pak trápí bolesti hlavy, slabost, celková únava s bolestmi svalů a kloubů. Lékařka radí dostatečně pít, v tomto počasí zhruba tři litry denně. Základem má být čistá voda, může být z vodovodu nebo pramenitá s nízkou mineralizací. Alkohol je lépe vynechat.
„Pít je určitě potřeba, ale tím, že je vzduch tak vlhký, pitím si tolik nepomůžeme. Více pomáhá otírat se a omývat vlažnou vodou, aby se tělo zchladilo,“ poradila lékařka. Ve vlhku se pot z kůže pomaleji odpařuje, tím se ochlazování brzdí. Omytím kůže se póry uvolní a tělo se s další várkou potu trochu ochladí.
Voda k omývání ale nemá být ledová, rozpařené tělo by utrpělo teplotní šok, varovala lékařka. Vhodná je voda chladnější než teplota lidského těla, tak 25 až 28 stupňů. Stejně tak není vhodné pít velmi chladné nápoje – zdánlivě uleví, ale ne na dlouho, pak je člověku ještě větší horko. Navíc ze „zachlazených“ dýchacích cest mohou být záněty průdušek a angíny.
V jižních zemích pijí horký čaj, zaženou žízeň a tělo se ochladí. Osvědčilo se také v horku dát si večer před ulehnutím teplou sprchu. Póry se otevřou a tělo se zchladí. To podle Kudrnovské ale neplatí pro dny s vysokou vzdušnou vlhkostí, kdy je lepší sprcha vlažná.
Přes den pomáhá otírat si obličej vlhkým hadříkem a omývat ruce v chladné vodě. Kdo nikam nespěchá, může si sednout a dát nohy do lavoru s chladivou vodou. Na spaní v horku se osvědčilo pyžamo ochlazené v mrazáku.
Přes den by okna měla být zastíněna, větrat se má ráno a večer, kdy je venkovní vzduch chladnější. Průvan přináší jen zdánlivou úlevu, hrozí nachlazení. „I v tomto vedru se dá nastydnout, protože průvan chladí rychleji a organismus prostydne a onemocní,“ varovala lékařka.
Na jídelníčku by v horkých dnech neměla být těžká jídla jako smetanové omáčky a knedlíky, spíše lehčí zeleninová jídla, saláty a ovoce. „Dobré jsou polévky, protože s potem ztrácí tělo sůl, a slané polévky mu ji dodají,“ doporučila. Někomu údajně uleví kousek čokolády, to Kudrnovská nevyzkoušela, ale nevylučuje, že tento pamlsek dodá endorfiny a energii, kterou tělo unavené vedrem potřebuje.
Vložit komentář