Das uveřejnil kolem 150 článků o prospěšnosti červeného vína, v nichž použil neopodstatněné tvrzení, že resveratrol chrání lidské zdraví. Resveratrol byl označován jako „cvičení v lahvi“, protože údajně minimalizoval sedavý způsob života moderního člověka. Stejně tak tvrzení, že snižuje hladinu špatného cholesterolu, nebo že brání vzniku rakoviny, se nezakládá na závěrech seriózního výzkumu.

Někteří kolegové brání Dase a poukazují, že ve zvířecích modelech resveratrol skutečně snížil výskyt některých civilizačních chorob u laboratorních myší a potkanů.

Resveratrol se zdál být vysvětlením pro tzv. francouzský paradox popsaný irským lékařem, Samuelem Blackem v roce 1918. Paradoxní byla označena skutečnost, že Francouzi daleko méně často umírají na kardiovaskulární choroby než lidé Američané, i když se jejich životní styl a strava nikterak dramaticky od sebe neliší. A to platí do dnešních dnů.

Podle údajů FAO (Food and Agriculture Organization) z roku 2002, průměrný Francouz zkonzumoval denně 108 gramů živočišných tuků, zatímco průměrný Američan zkonzumoval jen 72, tedy rozdíl je 50 procent. Francouzi jedí čtyřikrát více másla, o 60 procent více sýrů a téměř třikrát více vepřového masa. Ačkoli Francouzi konzumují celkově jen o trochu více tuku (171g/den proti 157), konzumují mnohem více nasycených tuků, protože Američané dávají přednost sojovému oleji. Nicméně, podle údajů britské Heart foundation, v roce 1999 počty úmrtí z důvodů akutních srdečních příhod mezi muži ve věku 35–74 let byly 230 na 100 000 lidí v USA, ale jen 83 na 100 000 ve Francii.

Kdo někdy chvíli žil ve Francii, potvrdí, že za nízkým výskytem srdečně-cévních chorob může být spíše absolutní rezistence Francouzů ke stresu. Máloco je zvedne od polední siesty a nic nevyruší při posezení s přáteli. Ani uzávěrka, hořící termíny či šílící zahraniční partneři.