Ovšem všude samí komáři, vosy, klíšťata a všichni si zrovna vybrali vás, dotírají tak dlouho, dokud vás neskolí. A poštípání tak svědí a pálí! Nestěžujte si, i vaše prababičky si musely nějak pomoci.
My už sice můžeme v lékárnách najít dostatečné množství přípravků, které nám pomohou, ale zrovna je nemusíme mít po ruce, když je nutně potřebujeme. Takže jsme na tom, jak ti naši předci a věřte, že i je sužoval bodavý hmyz a dokázali si pomoci.
Co nám pije krev?
Komáři
A že jich je – obecný, jarní , písklavý, útočný… ale naštěstí koušou jen samičky, které krev potřebují k dozrání vajíček, i tak jich je hodně. Jejich kousnutí sice tolik nebolí a proti svědění si babičky vystačily s nasliněním rány a uděláním křížku nehtem do středu postižení. Ještě dnes bábinka tvrdí, že to pomáhá a jak říká za zkoušku se nic nedá, takže proč to nezkusit.
Víte, že…
že V ČR byl zaznamenán výskyt přes 45 druhů komárů 7 rodů.
Ovádi
Jen tak se nenechají odehnat a protože jsou rychlí, je těžké se jich zbavit pokud kolem vás začnou kroužit. Repelenty před lidově řečeným „hovadem“ tedy bzikavkou dešťovou, příliš nechrání. Dokonce ho lákají jakékoli vůně deodorantů a tělových krémů. Na druhou stranu štípe zase jen samice, samec je vegetarián a saje nektar. Na ovádí štípnutí někteří radí přiložit list jitrocele, jiní list v dlani doslova rozcupujou a jejich šťávou si potřou ránu.
Tak jako tak, má jitrocel kopinatý protizánětlivé schopnosti, takže pokud si ho na štípanec přiložíte a ten potom náhodou rozškrábete, určitě si do rány nezanesete takovou infekci.
Svědění ale lépe zamezí cokoli větrového. Mentolky, pasta na zuby, žvýkačka nebo lístek máty peprné rozetřít na ránu. A mátu si ještě šupněte do pusy a pokousejte, jednak si osvěžíte dech a šťáva vám vylepší náladu.
Bzikavka
Na první pohled vypadá jako ovád (jsou ostatně příbuzní), jen má na křídlech četné světlé skvrny a světlé pruhování zadečku, platí na ní totéž co výše. Protože na ní narazíme u vody, u písečných pláží pískoven nebo lomů, těžko mátu nebo jitrocel najdeme, proto rychle do vody a chladit. Ochlazením zmírníte svědivost.
Muchnička
Nepatrná muška asi 4 mm dlouhá, které si ani nevšimnete, za to jejího výsledku vždycky. Bodanec téměř nevnímáte a na celý útok vás po chvilce upozorní až na značné svědění a hlavně otok. Jak kdysi podotkl můj kamarád po štípnutí muchničky do holeně, otočilo se mi lýtko dopředu, tak velkou bouli mu štípanec způsobil. Kousance je docela těžké se zbavit a ještě vám otráví život na 14 dnů. Nepatrná ranka po činu hmyzu, se za pár dnů rozšíří, otok stále viditelně trvá a začne měnit barvu od červené přes fialovou, až klidně do zelena – jako modřina. Takže vůbec nevypadáte jako po štípnutí, ale jako po bouračce.
Zde je určitě potřebné ránu vydezinfikovat, ať už přírodně jitrocelem nebo čímkoli z lékárny. Ono si to vybere stejně dlouhý čas, ať už s tím něco uděláte nebo ne. A chlaďte pro snížení otoku. Dříve si rozpouštěli kadidlo v oleji a tím pomazali svědivé místo, ostatně i dnes je základem anti-svědících mastí, nebo tvaroh.
Kloš
Možná vám to nic neříká, ale pokud chodíte do lesů a hájků, mohl vám na těle přistát malý černý hmyz, který se vás díky plochému tělu a silným nožkám držel, zuby nehty, a nic jste s nim nesvedli . Setřást nešel, plácnout nešel, prsty zvednout, prostě držel na kůži jak přilepený a dokonale běhal. Chvilkami mohl připomínat nenapité klíště. Tak to byl kloš.
Člověku prokousne kůži spíše výjimečně, ale troufne na dítě, které ji má slabší, avšak nejraději hoduje na zvířatech včetně vašich domácích miláčků, pokud si je vezmete s sebou na procházku. Jejich štípnutí je kromě červené ranky po vpichu vesměs nesvědivé. Na kloši je zajímavé, že má křídla dokud si nenajde hostitele. Jakmile jej najde,křídla upustí a žije na zvířeti včetně svých potomků. Odrazuje jej týden odstátý výluh hřebíčku v alkoholu.
Klíště
U klíštěte se určitě neřiďte radami babiček, žádné máslo, ani olej, bez dušení, ale z důvodu nebezpečí dbejte novodobých rad, jak správně vytočit i jak dezinfikovat zde .
Mravenec
Když tě štípne mravenec, naskočí ti pupenec, zní v písničce Jana Wericha. Ovšem, to my víme, jenže co s tím, zvlášť od těch rezavých? V minulosti to řešili tak, že si jednoduše „odskočili na malou“ a močí vyřešili, i když tím řešili většinu neduhů. Nicméně z babských rad dochovaná a účinná metoda je, rozemnout v prstech list bršlice kozí nohy a tou šťávou potřít poštípané místo od mravenců. A opravdu to funguje! Nepálí, nesvědí a brzy o ničem nevíte.
V pokračování se vrhneme na další bodavý hmyz, především na ten četný „pruhovaný“. Čtěte tady
Vložit komentář