V prvním díle jsme si popsali setkání s bodavým hmyzem, který nám znepříjemní den u vody v lese nebo na výletě. Pokud si ho chcete osvěžit nahlédnětě sem. V tomto pokračování si posvítíme na na ty bolestivější štípance, co mohou alergiky velmi vážně ohrozit .
Vosy, včely, čmeláci a sršni
Takže neplatí, že čmelák neštípe a sršeň vás zabije. On totiž čmelák, respektive čmeláčice má žihadlo a sršeň nejslabší jed ze všech zmíněných. Čmelák na člověka útočí vzácně a stejně mírumilovná je sršeň, u obou ale platí, že pokud jim budete ohrožovat hnízdo půjdou po vás. Nezapomínejte také na fakt, že tento hmyz nestaví jen hnízda zavěšená, ale i vyhloubená v zemních norách.
Bolestivost
Čmelák vás štípne (menší intenzitou než vosa), v místě žihadlo nezanechá, ale k tomu kousne kusadly – ošetříme jako u včely. A sršeň …no její žihadlo je samozřejmě daleko větší a po napadení se chová jak vosa, tedy dokáže opakovaně bodat.
Asi takto, sami si porovnejte, protože to znáte. Když si píchnete jehlu do prstu bolí to a když si budete chtít do prstu píchnout hřebík? Bude to bolet víc. Kdo oteče po vosích bodnutí, oteče i po sršním.
Vosa
Vosa, která na rozdíl od včely, v místě vpichu nezanechává žihadlo.
Víte, že…
u vos ale bývá obvyklé, že jsou agresivní. Stačí sebemenší záminka typu voňavého parfému na vaší kůži, potu, odehnání od jídla nebo alkoholové výpary, vosa jde do útoku. Je schopná vás i pronásledovat.
Včela
U včel je typické, že se k bodnutí přikloní až v krajním případě, protože sama při bodnutí umírá. Vadí jim dupání kolem hnízda, při kterém ho brání. Včelám také nesvědčí dusno před bouřkou, bývají agresivnější, stejně jako u rojení. Její žihadlo jako jediné zůstává v ráně a je nutné ho při ošetření vyjmout, aby nedošlo k infekci.
U těchto žihadel platí obecně. Kolik jedu hmyz ve váčku skrývá, stejně jako kam vás bodne a jak se zrovna cítíte vy. Je jiné, když vosa dopoledne štípla zvíře a odpoledne dá žihadlo do chodidla vám, než když vosa, která letos ještě nebodla nikoho, štípne zrovna vás, v době kdy se dostáváte ze střevní virózy a rovnou do krku. V druhém případě se vypořádáváte se žihadlem, daleko obtížněji a stejně tak cítíte i bolest.
A jak to tedy ošetřit?
- Ránu vydezinfikujeme
- Při bodnutí vosou, sršní – neutralizujte kyselinou – ocet, cibule, citron
- Při bodnutí včelou, čmelákem – neutralizujte zásadou – mýdlový roztok, jedlá soda
- V obou případech chladit otok – ledem, studenou vodou, tvarohem, jogurtem
Do 10 minut by měla být u zdravých jedinců zaznamená postupná úleva. Samozřejmě, že zmenšující se bolest je znát ještě za 4 hodiny, ale celkově se stav bude zlepšovat.
Pozor
Jestli vše nabere opačné obrátky a nebude se stav lepšit, a to budou patrné ještě dříve než do 10 minut, tedy začne vás svědit kůže jinde než v místě vpichu, pocítíte svědění dlaní, nosu nebo očí, objeví se větší otoky, dýchací obtíže nebo dušnost obratem volejte 155. Může se jednat o smrtelný anafylaktický šok.
Čas proti vám hraje i v případě, že vás hmyz bodne do přední části krku, jazyka či měkkého patra. V tomto případě i zdravý člověk vyhledá lékařskou pomoc, neboť postupným otokem dochází k zužování dýchacích cest s možným následkem udušení.
Nejsilnější reakci vykáží lidé alergičtí na hmyzí jed, v podobě invazivního otoku, nevolnosti, zvracení, rychlé srdeční akce, upadání do apatie, a zde hraje roli každá minuta pro podání antihistaminik či aplikaci adrenalinu. Nezapomeňte telefonní čísla 155 nebo 112.
Pokud se sice stav bezprostředně zlepší, ale následné dny je projeví podélné citlivé začervenání od rány, celá oblast zteplá, může ztvrdnout a případně z rány začně vytékat sekret nebo rovnou hnis, je
patrné, že máte infekci a je nutné situaci řešit s lékařem a případnými antibiotiky.
Jak s nimi zatočit
Hmyzí štípance jsme si už díky radám babiček ošetřili a abychom jim předcházeli začneme pěstovat například levandule, bazalka a tabák. Hospodyňky také často mívaly pod okny vedle levandule třeba rozmarýn, tymián, yzop, šalvěj , mátu, majoránku, dobromysl, saturejku, myrtu, santolínu, fenykl,koriandr či kopr. Spolehlivě působí například okrasná rostlina afrikán a vratič obecný, který nechutná mouchám.
Mravencům vadí skořice, komáři nemají rádi rozmarýn a hřebíček, vosám a sršním pažitka nebo česnek, včely se vyhýbají jakémukoli kouři a tabáku. Na komára platí levandule, rozmarýn i mateřídouška. Klíšťata odpudíte vývarem citronové trávy s levandulí nebo rozmarýnem, nevoní jim ani listy ořešáku. Babičky to řešily potíráním piva nebo kvasnicemi před návštěvou lesa, neboť všeobecně klíšťata a komáři nesnášejí vitamín B.
A pokud náhodou, jako zdravý člověk, bez alergie schytáte nějaké to žihadlo, vězte, že si budujete imunitu proti hmyzímu jedu a další štípance již snesete daleko mírněji a bez následků.
Vložit komentář