„Šílený, zlý a nebezpečný“ autor éterické poezie měl podle Foxcroftové morbidní sklon k tloustnutí a podobně jako dnešní hvězdy se i on snažil udržet si dobrou postavu. Na Cambridgeské univerzitě držel šokující dietu, nejen aby zůstal štíhlý, ale také aby si udržel bystrou mysl. Jedl suchary nebo brambory s kyselou zálivkou a pil vodu. Nosil vrstvy vlněného oblečení, aby kila vypotil, a s posedlostí přeměřoval své proporce. Pak se ale oddával orgiím, při nichž zkonzumoval velké množství jídla a zapil to magnézií. V roce 1806 Byron vážil 88 kilogramů, o pět let později pak 57 kilogramů, což se ví díky záznamům londýnských obchodníků s vínem. 

U firmy Berry Bros & Rudd se mohli muži zvážit na visací váze. Dandy Beau Brummell zde například svou váhu v letech 1815 až 1822 zjišťoval víc než 40krát a ví se, že se mu podařilo dostat se z 81 kilogramů na 69. 

V proslulé vile Diodati u Ženevského jezera v roce 1816 Byron přežíval na tenkém krajíci chleba a šálku čaje k snídani, lehkém zeleninovém obědě s ředěným vínem a na šálku zeleného čaje, který pil večer bez cukru a mléka. Hlad zaháněl kouřením doutníků. Do roku 1822 mu jeho stravovací režim způsobil zdravotní problémy a on sám uznával, že příčinou poloviny z nich je posedlost dietou. 

Byron měl velký vliv na kulturu své doby a odborníci se obávali, že jeho chování ovlivní mládež. Doktor George Beard například kritizoval viktoriánské přesvědčení, že příjem minimální stravy se pojí s jemností ducha. Právě tento dojem vyvolávali romantici, kteří si udržovali módní hubenost a bledost pojídáním rýže zapíjené kyselými tekutinami. „Naše mladé dámy prožijí své dospívání za polovičního hladovění,“ napsal Beard ve strachu o zdraví stoupenců lorda Byrona. Situaci určitě nenapomohlo Byronovo přesvědčení, že „by žena neměla být nikdy spatřena při jídle nebo pití, pokud nepůjde o humrový salát a šampaňské“. 

Přesto ale popřel sám sebe, když v době, kdy chtěl ukončit skandální vztah k vdané lady Caroline Lambové, usoužené smutkem, žertoval, že ho „uhání smrtka“. 

K dalším mimořádně štíhlým slavným osobám 19. století se řadí slavná císařovna Sissi, která podobně jako později lady Diana, pod vlivem kritické veřejnosti držela přísnou dietu a také cvičební režim. V novinách se v 60. letech 19. století podrobně probíral císařovnin život a zveřejňovaly skandální články. Sissi o několik centimetrů převyšovala manžela Františka Josefa I., ale vážila pouhých 48 kilogramů a její kadeřník denně přeměřoval její pas. Pokud naměřil víc než 49,5 centimetru, císařovna nejedla. V černém úboru zdobeném pštrosími péry s vervou cvičila na gymnastických kruzích a konzumovala jenom laxativa, dávidla, pomeranče, slabé vývary nebo jedinou sklenici mléka nadojeného od krávy chované výhradně pro ni. 

V 19. století se všeobecně hublo a také tloustlo ze zisků z diet, cvičebních pomůcek, lektvarů a prášků. Dietu drželi i filozof Fridrich Nietzsche a spisovatel Henry James. Nietzsche zvolil dietu založenou na omezeném kalorickém příjmu, James zas metodu důsledné přípravy potravy v podobě nekonečného přežvykování. 

Velké období diet ale přišlo až ve 20. letech 20. století v Hollywoodu. Milenec Grety Garbo a guru losangeleských diet Gayelord Hauser prohlásil, že většina „vysoce ceněných filmových hvězd žije v trvalém strachu z toho, že přestanou být atraktivní a přijdou o svou popularitu a že si prostě nemohou dovolit ztloustnout a nebýt pohledné“. 

Žádná dieta nebyla dost drastická nebo nákladná pro hvězdy ani pro diváky, kteří se jim chtěli podobat. Totéž platí pro současný průmysl spojený s dietami a vynášející miliardy.