Celosvětový problém s celosvětovou ignorancí

Tak nazval světově uznávaný odborník na nemoci jater, Brazilec Claudio Augusto Marroni virový zánět jater C. Za ignorací zdravotního problému však nemusíme až do Brazílie. Ani Evropa hepatitidě C nevěnuje zaslouženou pozornost. Proto vznikl Světový den virových zánětů jater, World Hepatitis Day, který letos připadá na 28. července. Pokud jste ne nechali na hepatitidu C testovat, nemusíte číst dále!

Conseq Investment Management

české statistiky svědčí o tom, že na hepatitidu C (virový zánět jater C) příliš nemyslíme. Zatímco po zavedení „povinného“ očkování proti hepatitidě B výskyt tohoto onemocnění významně poklesl a v posledních letech je hlášeno kolem 150 nových případů, hepatitida C je ročně diagnostikována zhruba u 800 jedinců a výskyt příliš neklesá. V letech 2008 až 2010 došlo k přechodnému zvýšení výskytu hepatitidy A (s maximem v roce 2008, kdy bylo diagnostikováno 1648 případů), v loňském roce byl počet případů 284. Přibývá i hepatitidy E (v roce 2011 bylo hlášeno 163 případů, v 2012 již 258 případů, ale v předchozích letech se jejich počet pohyboval do stovky).

Hepatitida A je známa jako „nemoc špinavých rukou“, probíhá většinou jako akutní onemocnění, po kterém dochází zřídka k přechodu do chronického stadia a k trvalému jaternímu poškození. Proti hepatitidě A existuje účinné očkování, které by měli zvážit především cestovatelé do krajů s nižším hygienickým stavem.

Hepatitida B („sérová žloutenka“) je díky očkování na ústupu. Daleko častěji přechází v chronické onemocnění s následkem trvalého poškození jater cirhózou a později i rakovinou jater.

Hepatitida C je v současnosti nejčastější příčinou jaterní cirhózy (z celosvětového pohledu), selhání jater a důvodem k transplantaci. Asi v 20 – 30 % se organismus s virovou infekcí vypořádá, velmi často však nemoc pokračuje dále. Její nebezpečí tkví v tom, že jediným příznakem může být jen únava. Ročně postihne na celém světě tři až čtyři miliony lidí a 350 tisíc nemocných na hepatitidu C každým rokem umírá. Na celém světě je zhruba 160 milionů pacientů s chronickou hepatitidou C (17,5 milionů v Evropě).

V Česku se odhaduje výskyt (poslední průzkum pochází z roku 2001) na 0,2 % obyvatel, což znamená, že u nás existuje 20 tisíc nemocných hepatitidou C. S největší pravděpodobností minimálně stejný počet lidí žije se „svou céčkovou žloutenkou“, aniž o tom ví. Virovým zánětem jater se lze nakazit krví (transfusí v době, kdy se na heptitidu C netestovalo, tedy do počátku 90. let minulého století, přenos infikovanou injekční jehlou, tetováním, piercingem za nedodržení sterilních podmínek apod.), sexuálním stykem a přenosem z matky na plod.

Hepatitida E (očkování proti ní je schváleno od loňského roku v Číně) je nejvíce rozšířena v jižní a jihovýchodní Asii. Postihuje jedince nejčastěji mezi 15 a 40 rokem. její průběh bývá mírný – podobný jako u hepatitidy A s výjimkou těhotných. U nich v desítkách procent vede infekce k akutnímu selhání jater i úmrtí. V ČR se jedná spíše o „importované“ nákazy, ale jejich počet v posledních letech také stoupá.

 

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.