české statistiky svědčí o tom, že na hepatitidu C (virový zánět jater C) příliš nemyslíme. Zatímco po zavedení „povinného“ očkování proti hepatitidě B výskyt tohoto onemocnění významně poklesl a v posledních letech je hlášeno kolem 150 nových případů, hepatitida C je ročně diagnostikována zhruba u 800 jedinců a výskyt příliš neklesá. V letech 2008 až 2010 došlo k přechodnému zvýšení výskytu hepatitidy A (s maximem v roce 2008, kdy bylo diagnostikováno 1648 případů), v loňském roce byl počet případů 284. Přibývá i hepatitidy E (v roce 2011 bylo hlášeno 163 případů, v 2012 již 258 případů, ale v předchozích letech se jejich počet pohyboval do stovky).

Hepatitida A je známa jako „nemoc špinavých rukou“, probíhá většinou jako akutní onemocnění, po kterém dochází zřídka k přechodu do chronického stadia a k trvalému jaternímu poškození. Proti hepatitidě A existuje účinné očkování, které by měli zvážit především cestovatelé do krajů s nižším hygienickým stavem.

Hepatitida B („sérová žloutenka“) je díky očkování na ústupu. Daleko častěji přechází v chronické onemocnění s následkem trvalého poškození jater cirhózou a později i rakovinou jater.

Hepatitida C je v současnosti nejčastější příčinou jaterní cirhózy (z celosvětového pohledu), selhání jater a důvodem k transplantaci. Asi v 20 – 30 % se organismus s virovou infekcí vypořádá, velmi často však nemoc pokračuje dále. Její nebezpečí tkví v tom, že jediným příznakem může být jen únava. Ročně postihne na celém světě tři až čtyři miliony lidí a 350 tisíc nemocných na hepatitidu C každým rokem umírá. Na celém světě je zhruba 160 milionů pacientů s chronickou hepatitidou C (17,5 milionů v Evropě).

V Česku se odhaduje výskyt (poslední průzkum pochází z roku 2001) na 0,2 % obyvatel, což znamená, že u nás existuje 20 tisíc nemocných hepatitidou C. S největší pravděpodobností minimálně stejný počet lidí žije se „svou céčkovou žloutenkou“, aniž o tom ví. Virovým zánětem jater se lze nakazit krví (transfusí v době, kdy se na heptitidu C netestovalo, tedy do počátku 90. let minulého století, přenos infikovanou injekční jehlou, tetováním, piercingem za nedodržení sterilních podmínek apod.), sexuálním stykem a přenosem z matky na plod.

Hepatitida E (očkování proti ní je schváleno od loňského roku v Číně) je nejvíce rozšířena v jižní a jihovýchodní Asii. Postihuje jedince nejčastěji mezi 15 a 40 rokem. její průběh bývá mírný – podobný jako u hepatitidy A s výjimkou těhotných. U nich v desítkách procent vede infekce k akutnímu selhání jater i úmrtí. V ČR se jedná spíše o „importované“ nákazy, ale jejich počet v posledních letech také stoupá.