Ačkoliv právě zrakem vnímáme téměř 90 % všech informací, na jeho preventivní prohlídku si většina z nás čas neudělá. Dobrý zrak považujeme za samozřejmost, ale jen do té chvíle, než se kvalita a ostrost vidění zhorší.
Oči samozřejmě mají vlastní přirozenou ochranu, k níž patří reflexy nebo bezpečné umístění v očnici. Kvalitu vidění ovšem nejvíce ovlivňujeme my sami, a to díky životnímu stylu, mírou odpočinku, dostatečným spánkem, způsobem šetření zraku a jeho účinnou každodenní ochranou.
„Mnoho lidí podceňuje zrakovou hygienu, nevěnuje pozornost prvním náznakům zrakového diskomfortu, a k očnímu lékaři přichází až ve chvíli, kdy má problém. Přitom nejlepší prevencí jsou pravidelné prohlídky u očního lékaře,“ upozorňuje oční lékařka MUDr. Lucie Valešová.
Preventivní prohlídky očí
První vyšetření očí probíhá už v porodnici, další prohlídky následují ve třech, pěti a sedmi letech, tedy v obdobích, která jsou pro vývoj vidění nejkritičtější: „Kontroly v daném věku vycházejí z jednotlivých fází vývoje zraku dítěte a jsou pro zachycení jakýchkoli odchylek, vad, onemocnění a zrakových potíží velmi důležité,“ vysvětluje MUDr. Petra Teplanová z Dětského očního centra Kukátko a dodává: „Pokud se však v rodině vyskytují vyšší dioptrické vady, tupozrakost nebo šilhání, případně pokud se rodiče v dětství s těmito vadami léčili, je důležité absolvovat s dítětem oční screening od 6 měsíců každého půl roku a v případě záchytu vady při screeningu provést komplexní oční vyšetření“. Jedinou a hlavní prevencí očních vad u dětí jsou pravidelné prohlídky u očního lékaře. Nicméně o oči musíme pečovat, uvádí se střídání pohledů do blízka a do dálky, mrkání při dlouhém pohledu na monitor či aplikace kapek na suché oči, to vše však platí spíše pro dospělé. Nutit děti k tzv. oční hygieně nemá příliš velké opodstatnění.
Podle MUDr. Teplanové je dítě od tří let věku sledováno každé dva roky, až do sedmnácti let: „V dospělosti se vyšetření očním lékařem doporučuje minimálně jednou za čtyři roky do 45 let věku, a jednou za dva roky po čtyřicátém pátém roce. I mnoho jinak zcela zdravých lidí po šedesátce často zjistí, že světlo je pro ně na rozeznání jemných detailů příliš slabé. Je tomu tak proto, že čočka již není tak elastická jako dříve a nemůže již téměř zaostřovat. Navíc často se v čočce zjistí šedý zákal, který může výrazně zhoršovat vidění,“ upřesňuje oftalmoložka, a zdůrazňuje, že očního lékaře by měl navštívit každý, kdo má potíže se čtením na blízkou vzdálenost: „Preventivní prohlídka slouží nejen k vyšetření dioptrií, ale i k prevenci závažných očních chorob, které dlouho probíhají nepozorovaně a pacient je sám neodhalí, například zelený zákal. Pokud se v takovém případě léčba promešká, může být i pozdě.“
Jak probíhá oční vyšetření?
Základem je vyšetření zrakové ostrosti, tedy schopnosti zrakového systému rozeznávat drobné detaily předmětů, a zvláště číst co nejdrobnější písmena. Provádí se nejčastěji na Snellenových optotypech, což jsou známé tabulky s řadami postupně se zmenšujících znaků. Případnou dioptrickou vadu ukáže měření refrakce na autorefraktometru, který promítá obraz na sítnici a analyzuje určitý počet dioptrií. Vyšetření zorného pole pak zachytí jakékoli výpadky zorného pole i jeho periferních částí. Nechybí ani měření nitroočního tlaku. Zvýšený nitrooční tlak je hlavním rizikovým faktorem pro vznik zeleného zákalu. Důležité je také vyšetření očního pozadí při rozšířené zornici. Bez této části vyšetření může být přehlédnutá závažná choroba sítnice nebo zrakového nervu. Po určení diagnózy doporučí lékař léčbu nebo jednu ze tří možností korekce refrakčních vad oka: brýle, kontaktní čočky nebo refrakční chirurgii. Povzbudivé je, že 80% zrakových vad je léčitelných…
Jak jsme na tom s očima?
Podle výsledků šetření Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky má problémy se zrakem zhruba 10 % osob. Každý třetí člověk nosí brýle nebo kontaktní čočky. Až třetina lidí s dioptrickou vadou má problém s odhadem vzdálenosti, každý osmý udává problémy s prostorovou koordinací. Přibývá pacientů s očními vadami, jako je šedý zákal, presbyopie či astigmatismus, postihující přes třicet procent pacientů. Ve věku nad 65 let je u poloviny populace patrný určitý stupeň zkalení čočky, od 75 let je šedým zákalem postiženo až 70 % obyvatel. Fyziologická ztráta akomodace, tedy schopnost zaostřovat do blízka (presbyopie) postihuje 40 % lidí středního a 90 % vyššího věku.
Návrat „očního mládí“?
Laserové zákroky prováděné tzv. femtosekundovým laserem, bez dotyku jakýchkoliv ostrých nástrojů, volí v Čechách 96 % pacientů trpících krátkozrakostí, dalekozrakostí a astigmatismem. Nejsou-li pro pacienta vhodné tyto metody, je možné provést operaci s výměnou čočky, lze si vybrat ze širokého spektra nitroočních čoček, které zrak nejenom vrátí, ale podstatně zlepší: „Tímto způsobem může být odstraněn šedý zákal, vyřešen problém presbyopie (vetchozrakosti) a odstraněn astigmatismus, který bývá až u 70 % lidí kombinovaný se špatným zrakem na blízko či dálku,“ dodává MUDr. Valešová.
Metodou zvanou PRELEX (Presbyopic lens exchange) se do oka natrvalo implantují tzv. multifokální nitrooční čočky nahrazující původní lidskou čočku, jejíž dioptrická hodnota se předem pečlivě vypočítá: „Zákrok se provádí ambulantně, je zcela bezbolestný a trvá přibližně patnáct minut. Je vhodný nejen pro ty, kteří jsou krátkozrací, dalekozrací a současně mají navíc brýle na čtení. Čočku lze s úspěchem implantovat do oka přímo v rámci operace šedého zákalu, a s jeho léčbou tak zkorigovat dioptrické vady i závislost na brýlích do blízka: Nitrooční multifokální čočky mají soustředně prstence, které zajišťují současně různé dioptrické nastavení oka – na dálku i nablízko. Je tedy možné odstranit jakýkoli počet dioptrií,“ prozrazuje doktorka Valešová.
Za „revoluci“ v léčbě presbyopie považuje unikátní metodu Raindrop: „Jedná se o rohovkovou inlay – dvoumilimetrový gelový mikroimplantát tvaru malé čočky, který se vkládá do rohovky. Neinvazivní zákrok trvá jen několik minut, a přitom zajistí dlouhodobý komfort vidění. “
Základem úspěchu refrakční chirurgie jsou podrobná anamnéza pacienta a důkladné předoperační vyšetření. Důležité je, aby byl pacient vyšetřen i v rozšířené zornici. Takto podrobné vyšetření zajistí maximální přesnost výpočtu laserovaných dioptrií. Takové vyšetření trvá 2-3 hodiny a nelze jej provést v den operace laserem. Jeho schéma by mělo být na všech očních pracovištích stejné, rozdíly jsou ovšem v ceně a v zájmu o pacienta. Příznivá cena za operační zákrok totiž nemusí zahrnovat individuální a lidský přístup k pacientovi, skutečný zájem o jeho stav, ani špičkovou pooperační péči… Určitě je nutné si vždy zjistit reference na kliniku či pracoviště, které chcete navštívit.
No, něco na tom zřejmě bude. Já ještě na prevenci nebyla nikdy…