Ještě před deseti lety se pojistného účastnilo téměř 440 tisíc podnikatelů, v roce 2010 jich byla zhruba třetina a poslední údaje hovoří o necelých stech tisících. Nemocenské a životní pojištění jsou výhodnější.

„Nabídka komerčních pojišťoven je podle mého názoru variabilnější a praktičtější. Nemocenskou dostane zaměstnanec i živnostník až od patnáctého dne nemoci. Ovšem zatímco zaměstnanci platí prvních 14 dní náhradu mzdy zaměstnavatel, OSVČ nedostane nic,“ upozornila daňová poradkyně Blanka Štarmanová ze společnosti TaxVision.

Nemocenské dle výše příjmů

Nemocenská činí 60 procent denního vyměřovacího základu. Peněžitá pomoc v mateřství dosahuje 70 procent denního vyměřovacího základu. Výši nemocenského pojištění si nemůže živnostník zvolit, odpovídá placeným zálohám na sociální pojištění. Zálohy na sociální pojištění je možné libovolně zvyšovat a tím platit i podstatnější částky za nemocenskou. Navýšit si pouze nemocenské pojištění bez sociálního však není možné – v takovém případě by jen vznikl přeplatek na nemocenském pojištění.

„Zaměstnanec s platem 30 tisíc dostane náhradu mzdy a od patnáctého dne nemoci každý kalendářní den 512 korun, což odpovídá celkové měsíční částce kolem 15 tisíc korun. Aby měla OSVČ obdobnou nemocenskou, musela by na nemocenské pojištění platit 690 korun měsíčně, což zároveň znamená povinnost platit zálohy na sociální pojištění ve výši 8760 korun, celkem 9450 korun měsíčně. Myslím, že za roční částku 113 400 korun by v komerčních pojišťovnách dostal podnikatel nadstandardní pojištění přímo na míru,“ vypočetla Blanka Štarmanová.

Nejde o žádné znevýhodnění pro živnostníky, takto určené pojistné přesně odpovídá částce, kterou platí na sociální pojištění zaměstnanec a zaměstnavatel z platu 30 tisíc korun. Ovšem podnikatel, který měsíčně fakturuje 30 tisíc a nemá žádné další výdaje, si uplatní výdaje paušálem a vyjde mu povinnost platit pouze minimální zálohy na sociální pojištění včetně nemocenské.

„Podnikatel platící minimální nemocenské pojistné 115 korun měsíčně dostane od 15. dne nemoci každý den 89 korun. Když by tedy chtěla návratnost ročního nemocenského pojištění, musela by stonat alespoň měsíc. To si může dovolit jen málokterý živnostník,“ míní Blanka Štarmanová. „Nemocenská se proto vyplatí jen u dlouhodobých nemocí a hlavně u peněžité pomoci v mateřství, kterou rodič pobírá hned od prvního dne nástupu na mateřskou a v případě zaplaceného minimálního pojistného dostane 104 korun denně.“

Snižte si daně s životním pojištěním

Pokud se podnikatel rozhodne nemocenské pojištění simulovat životním pojištěním od soukromých pojišťoven, může si až o 12 tisíc korun ročně snížit základ daně. Slevu uplatní v daňovém přiznání s povinnou přílohou čítající potvrzení o zaplacení příspěvků na soukromé životní pojištění vydané pojišťovnou. Slevu může využít i zaměstnanec v ročním zúčtování. Aby mohl pojistník snížení základu daně až o 12 tisíc korun uplatnit, musí splnit několik podmínek plynoucích ze zákona o dani z příjmů.

„Pojistník musí být zároveň také pojištěným. Musí se jednat o pojištění pro případ dožití, smrti nebo dožití, nebo o důchodové pojištění. Smlouva musí být uzavřena minimálně na dobu pěti let a nejdříve smí skončit v roce, kdy se pojištěný dožije 60 let. U pojistné smlouvy s pevně danou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou pět až 15 let musí být sjednaná pojistná částka alespoň 40 tisíc korun, při delší pojistné době pak alespoň 70 tisíc korun,“ uvádí Štarmanová.

V případě nedodržení podmínek, například při předčasném ukončení smlouvy, je poplatník povinen slevu na dani „vrátit“ a dodanit. „V daňovém přiznání za rok, kdy byly podmínky porušeny, uvede uplatněné slevy jako příjem podle §10,“ doplnila Blanka Štarmanová.