Česká republika zvýšila na doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) stupeň nebezpečí chřipkové pandemie z třetího stupně na čtvrtý ze šesti možných.
Jednotlivé stupně varování WHO před pandemií, jak je uvádí zpravodajský server BBC:
- Stupeň 1: Mezi zvířaty se nešíří žádné viry způsobující infekci u lidí.
- Stupeň 2: Zvířecí chřipkový virus způsobuje nákazu i u lidí a je považován za potenciální pandemickou hrozbu.
- Stupeň 3: Chřipka se sporadicky vykytuje u lidí, ale nedochází k významnějšímu přenosu z člověka na člověka.
- Stupeň 4: Ověřený přenos z člověka na člověka, který může způsobit epidemii v rámci určité komunity lidí. Významné zvýšení pandemické hrozby.
- Stupeň 5: Přenos z člověka na člověka nejméně ve dvou zemích světa. Silný signál bezprostřední pandemické hrozby.
- Stupeň 6: Virus se šíří do další země v jiném regionu. Globální pandemie je na cestě.
Nebezpečí chřipkové pandemie je podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly nyní podstatně vyšší, než bylo před třemi lety u ptačí chřipky v Asii. Důvodem je to, že přenos infekce je možný z člověka na člověka, což u ptačí chřipky nebylo.
„Obáváme se, že velice rychle by mohlo dojít k tomu, že se začne šířit i po dalších kontinentech, v tom případě by stupeň nebezpečnosti šel ještě o jeden nahoru. To už bychom museli spustit skutečně veškeré mechanismy, které máme,“ řekl Prymula.
Česko má pandemický plán, v něm bude podle Prymuly nutné upřesnit, jakým způsobem se budou rozdělovat antivirotika. Nyní se také jedná s výrobcem o objednávkách očkovací látky. Česko má nyní antivirotika pro dva miliony obyvatel. Pokrylo by tím dobu do výroby vakcíny. Vakcína na ochranu proti prasečí chřipce by mohla být vyrobena do tří až čtyř měsíců.
Přednostka infekční kliniky Fakultní nemocnice Bulovka Vilma Marešová řekla, že rychlé šíření infekce souvisí i s velkým nakupením obyvatel.
Poznamenala, že infekcí se lidstvo nikdy nezbaví. Viry a bakterie jsou starší než lidstvo a když do nich lidé zasahují, umějí se bránit lépe než lidé.
Na rozdíl od běžné epidemie, která postihuje hlavně děti a seniory, napadá každá pandemie nejvíce mladé lidi. Marešová to vysvětlila tím, že v běžných epidemiích onemocní děti proto, že se ještě s virem nesetkaly, senioři mají řadu dalších onemocnění, takže jsou méně odolní. V pandemii pravděpodobně dochází k tomu, že když přijde první agresivní vlna nového viru, mladí, kteří mají ještě „čerstvou“ imunitu, mohou „přestřelit“ imunitní odpověď a příliš silná reakce je zahubí.
Podání antivirotik má podle Marešové smysl hlavně v době pandemie, kdy léky dostávají zdraví lidé důležití pro zachování chodu státu, například ti, kdo pečují o nemocné, zajišťují výrobu elektřiny, pitné vody, potravin, nebo ochranu státu a bezpečí a pořádek v zemi. Toto rozdělování určuje pandemický plán.
Vložit komentář