Pobyt v klimatizovaných místnostech bývá v horkých dnech většině lidí příjemný. Pokud ale je klimatizace nastavena na příliš nízkou teplotu, mohou nachladnout. Rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by totiž neměl přesahovat pět až sedm stupňů. Klimatizace se také může stát místem, odkud se šíří do okolí infekce. To hrozí v případě, že se filtry neudržují v čistotě, varují odborníci.
„Na výparníku klimatizace, který slouží k ochlazování vzduchu nasávaného ventilátorem z okolí a zbavovaného nečistot průchodem přes pylový filtr, se vlivem teplotních rozdílů sráží atmosférická vlhkost, která vytváří ideální prostředí pro tvorbu mikroorganizmů a plísní,“ vysvětlují.
Klimatizace snižuje vlhkost vzduchu, a tak vysušuje nosní sliznice. Zdravou sliznici dýchacích cest pokrývá vrstvička hlenu, která ji chrání proti vpádu virů. U lidí, kteří pobývají v klimatizovaných místnostech častěji, se však tato ochranná vrstva vysušuje a riziko nákazy stoupá.
Kromě klimatizace může způsobit zdravotní problémy i větrák na pracovním stole, který žene vzduch přímo na člověka. Vysušuje pokožku a způsobuje pálení očí. Větráky by neměly směřovat proud přímo na člověka, ale protáčet vzduch v místnosti, to dá člověku pocit úlevy.
Některým lidem vadí, že klimatizace a větráky hlučí a že si v klimatizované místnosti nemohou otevřít okno. Je to zčásti i psychická reakce, v uzavřené místnosti mají pocit, že jsou v kleci.
V kancelářích, úřadech či obchodních centrech obvykle není možné klimatizaci kvůli několika nespokojencům vypnout. Pro tento případ radí odborníci vybavit se svetrem a teplými ponožkami.
Nejen pobyt, ale i odchod z klimatizovaného prostoru může být pro organismus zátěží. Tělu totiž hrozí teplotní šok. Termoregulace lidského těla nezvládne velké teplotní výkyvy. Proto než se člověk vydá z klimatizovaného prostoru do horkých ulic, měl by chvíli setrvat v místě bez klimatizace, například na chodbě, a napít se ne příliš studené minerálky.
Vložit komentář