Badatelé pro výzkum využili ostatky dvou mužských jedinců rodu Homo neanderthalensis starých 43.000 let, které byly nalezeny v asturské jeskyni El Sidrón. Toto naleziště poskytuje mnoho stop po genetickém kódu tohoto lidského druhu, jenž zmizel před 30.000 lety.
„Snažíme se vytvořit reálnější představu o neandertálcích pomocí detailů, které nespočívají ve fosíliích, ale byly součástí jejich identity,“ upozornil Carles Lalueza z Institutu evoluční biologie, jenž výzkum vedl. „Zkrátka je polidštit, jak už se to podařilo zjištěním, že byli zrzaví, měli světlou pleť a už v sobě nesli gen, jenž umožňuje mluvu, dodal.
Vědcům se nakonec podařilo znovu získat fragmenty genu, který je spojován s krevní skupinou – u dnešního člověka jde o skupiny A, B, AB či 0. U obou zkoumaných jedinců byla zjištěna nulka, která je i v současnosti na Iberském poloostrově nejobvyklejší skupinou, jež může být použita při transfúzi jedincům s ostatními skupinami.
Teprve nedávno se také zjistilo, že osoby s touto krevní skupinou jsou více chráněny před parazitem malárie, protože ten u nich nedokáže rozeznat buňku, kterou chce nakazit,“ vysvětlil Lalueza.
Ovšem tato nemoc se objevila až po zániku neandrtálců, současně se zemědělstvím v neolitu, nicméně tato krevní skupina mohla pomoci při přirozeném výběru vůči jiným infekcím.
Výsledky studie, o nichž informoval časopis BMC Evolutionary Biology, prokázaly, že krevní skupina nula vznikla v době před šesti miliony až necelým půlmilionem let. Právě v této době se člověk oddělil od větve šimpanzů, kteří mají rovněž nulku, avšak odlišnou díky genetické mutaci.
Zatím se však nepodařilo zjistit, zda neandertálci měli skupinu nula náhodou nebo díky přirozenému výběru. Není také známo, zda jiní jedinci druhu měli skupinu A či B, nebo dokonce AB, což by možné bylo, nebo zda všichni měli stejnou skupinu. „Výzkum evoluce krevních skupin u fosílií znamená velkou pomoc pro pochopení, jaké selektivní síly formovaly evoluci hominidů,“ zdůraznil Antonio Rosas z Národního muzea přírodních věd.
Vědci očekávají, že během několika měsíců se podaří získat další stopy po našich zmizelých předcích, jakmile bude rozluštěn celý genetický kód neandertálce. Toto bádání, na němž se podílejí španělští odborníci společně s německým Institutem Maxe Plancka, se už blíží ke konci, napsal španělský deník El Mundo.