Trojice amerických a nizozemských badatelů obohatila studnici lidského vědění o zjištění, že nekývat při chůzi rukama je z hlediska vynaložené energie náročnější než kývat. Píší to v nejnovějším vydání britského časopisu Proceedings of Royal Society. Podle agentury AFP tak protiřečí teorii, že kývání rukama při chůzi je dědictví z dávné minulosti, kdy předkové člověka ještě chodili po čtyřech.
Vědci si najali deset dobrovolníků, kteří na jejich povel při chůzi nejdříve kývali rukama jako normálně, pak v „obráceném gardu“, tedy levá ruka zároveň s levou nohou a pravá s pravou, a nakonec s rukama založenýma na prsou nebo drženýma nehybně podél těla. „Metabolickou náročnost“ jednotlivých fází vypočítávali podle spotřeby kyslíku a produkce kysličníku uhličitého.
Zjistili, že přirozený pohyb rukou je energeticky zvlášť úsporný, protože se jen málo namáhají ramenní svaly. Jít s rukama nehybnýma naopak zvyšuje spotřebu energie o 12 procent. Když ruce sledují pohyb nohy, je sice zapotřebí méně energie na úrovni ramen, ale množství energie potřebné k posunu nohy dopředu se zvyšuje o čtvrtinu.
„Spíš než pozůstatek způsobu chůze našich čtyřnohých předků tvoří kyvadlovitý pohyb rukou nedělitelnou součást energetické hospodárnosti lidské činnosti,“ píše se v závěru studie.
Vložit komentář