„Není možné, aby v jedné třídě byla jediná velikost nábytku,“ upozornila Filipová. Zvlášť u prvňáčků je totiž běžné, že menší děti sahají těm vyšším sotva po ramena. Když se prý dotazovali výrobců školního nábytku, zjistili, že školy vůbec neobjednávají menší velikost židliček. Ty by přitom byly vhodné pro dvě třetiny prvňáčků.
Dobré je prý i to, když si může dítě naklonit plochu stolku tak, aby při psaní nemuselo předsunovat hlavu. „Celou plochou chodidel by dítě mělo být v kontaktu s podlahou. Na sedáku židličky by mělo sedět až úplně vzadu,“ popsala Filipová správné sezení.
Při dlouhodobě špatném sezení totiž dětem hrozí kulatá záda, celkově špatné držení těla, ale třeba také únava a častější bolesti hlavy. Při průzkumu, který SZÚ dělal v letech 2002 až 2005 mezi 3500 školáky totiž vyšlo najevo, že třetina všech sedmiletých dětí má vadné držení těla. U starších dětí je toto číslo dokonce přes 40 procent. Přitom právě páteř takto malých dětí je velmi nestabilní.
Správné postavení zad ale může ovlivnit i příliš těžká aktovka. Její váha by měla být podle Filipové maximálně deset procent váhy dítěte, brašny však běžně váží i přes čtyři kila. Doporučila proto rodičům, aby potomkům aktovky pravidelně kontrolovali, jestli v nich netahají zbytečnosti. Častou chybou je prý i to, že děti nosí batoh jen na jednom rameni nebo mají jeho popruhy povolené moc nízko.
Filipová však zároveň upozornila, že lví podíl na dětských problémech se zády má také fakt, že děti nesportují. Když nechodí do žádného cvičení ve svém volném čase, měly by mít podle odbornice alespoň možnost protáhnout se o přestávkách, třeba na školním dvoře. Správnému držení těla také pomůže, když učitelka do hodin zařazuje třeba lehká cvičení se vzduchovým polštářem-overballem. Ve třídě, kde vyučující s dětmi takto cvičila, se prý během dvou let držení těla u školáků výrazně zlepšilo.