Americký prezident Barack Obama stvrdil svým podpisem zrušení zákazu státního financování výzkumu kmenových buněk. Vyjádřil přitom naději, že tento výzkum pomůže léčit některé z nejvážnějších nemocí.
„Lékařské zázraky se nestávají jen tak náhodou,“ řekl Obama, který podpisem příslušného nařízení před početnými diváky v Bílém domě splnil jeden ze svých předvolebních slibů.
V oblasti výzkumu kmenových buněk tak zvrátil politiku, kterou prosadil jeho předchůdce George Bush, když v roce 2001 omezil financování výzkumu kmenových buněk na několik úzce vymezených programů na amerických univerzitách. Tento krok vedl podle názoru odborníků k zaostávání tohoto vědeckého oboru v USA za ostatními zeměmi světa.
Kritici považují výzkum kmenových buněk za ničení budoucího života, protože jsou při něm z lidských embryí vyjímána buněčná jádra a embrya poté umírají. Zastánci naproti tomu tvrdí, že metoda povede k průlomu v léčbě mnoha nemocí od cukrovky až po paralýzu. Mezi hlasité zastánce výzkumu kmenových buněk patřil například zesnulý herec Christopher Reeve, který byl po nehodě ochrnutý, nebo bývalá americká první dáma Nancy Reaganová.
Právě Reeveovi vzdal Obama hold, když řekl, že lidem jako byl on, by měl národ splatit dluh. Reeve spolu s manželkou Danou vytvořil nadaci, jejíž výzkum hledá lék na zranění páteře. „Přál bych si, aby tu ti dva dnes mohli být,“ prohlásil Obama. Christopher Reeve, který byl ochrnutý od roku 1995, zemřel v roce 2004. Jeho manželka podlehla o dva roky později rakovině plic.
Obama ve svém projevu v Bílém domě uvedl, že ukončuje to, o čem je přesvědčen, že bylo „chybnou volbou mezi seriózní vědou a morálními hodnotami“. „Většina Američanů napříč politickým spektrem, ze všech vrstev společnosti a různého vyznání se shodla, že bychom v tomto výzkumu měli pokračovat,“ řekl Obama. „Že potenciál, který nabízí, je ohromný a při správném vedení a přísném dohledu je možné se vyhnout jeho nástrahám.“
„Nyní je už středověk konečně za námi,“ raduje se Robert Klein, ředitel Výzkumného ústavu kmenových buněk v americkém státu Kalifornie. Vědci spatřují v Obamově souhlasu se státním financováním výzkumu kmenových buněk takřka jednomyslně záblesk naděje. Dosavadní striktní omezující podmínky pro používání těchto lidských embryonálních buněk téměř ochromily jejich státní výzkum v USA a způsobily jeho citelné zaostávání v mezinárodním srovnání. „Byla tu represivní, ideologická blokáda rozvoje lékařského bádání,“ stěžuje si Klein.
„Obama hodlá chránit vědu před politikou,“ napsal list Washington Post. Základní úvaha zní: není věcí politiky vodit vědu za ručičku. Nezbytné úkoly by si spíše měla stanovovat věda sama. Ve skutečnosti potrvá ještě měsíce, než Obamova změna přinese konkrétní důsledky, soudí experti. Národní ústav zdraví prý musí nejprve vypracovat směrnice, podle nichž se rozdělí oněch 10,4 miliardy dolarů, které má tato instituce dostat od Obamovy vlády na překonání krize.
Naděje, že je úporný spor o výzkum kmenových buněk u konce, je však zcela lichá. Zatímco obhájci výzkumu jásají a vyjadřují přesvědčení, že teď bude možné dosáhnout průlomu v boji proti Parkinsonově nemoci, cukrovce a dalším chorobám, náboženská pravice neslevuje ze svých nesmiřitelných postojů.
„Zajistíme, že naše vláda nikdy neotevře dveře pro využití klonování k lidské reprodukci,“ řekl Obama během ceremonie v Bílém domě, jíž se účastnili vědci a další osobnosti podporující výzkum kmenových buněk. „To je nebezpečné, bytostně špatné a nemá to v naší společnosti místo,“ dodal.
Česká republika je ve výzkumu kmenových buněk pro léčebné účely na velmi dobré úrovni. Jak řekl profesor Josef Syka z Akademie věd ČR, Česko je určitě stejně daleko jako například Británie a severské země, které jsou na špici evropského výzkumu. V Česku je výzkum financován státem a umožnil ho zákon z roku 2006. Klonování a další nepovolené nakládání s lidským genomem a embryi jsou ale zakázány.
Vložit komentář